POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Soud při svém rozhodování tyto námitky zváží, dříve než určí jakékoli právní důsledky vznikající z těchto rezolucí .“ 47 Rezoluce RB zřizující ad hoc mezinárodní trestní tribunály pro bývalou Jugoslávii (ICTY) 48 a Rwandu 49 uložily všem státům povinnost plně spolupracovat s tribunály a jejich orgány při stíhání předmětných zločinů. Opominuly však jasně stanovit, že tribunály musí respektovat mezinárodně uznávané standardy aplikovatelné v trestním stíhání obsažené v instrumentech o lidských právech, např. v čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. To vedlo pak obžalované osoby k popírání právní platnosti jejich trestního stíhání a zpochybňování legality rezolucí RB vytváře- jících tyto tribunály. Hlavním argumentem proti legalitě těchto ad hoc tribunálů bylo zpochybňování pravomoci RB vytvářet pomocné orgány s trestněprávní pravomocí. V kauze Tadič ICTY odmítl rozhodně názor, že rezoluce RB zřizující tento tribunál je protiprávní. 50 Kromě toho ICTY konstatoval, že RB není „legibus solutus“. Podle tribunálu totiž z textu ani ducha Charty nevyplývá, že by RB nebyla vázána právem. 51 Na podporu možnosti soudního přezkumu rozhodnutí RB se uvádějí i některá dřívější vyjádření MSD a dokonce i stanoviska národních soudů. Otázka omezení pravomoci RB a možnost soudního přezkumu jejích rozhodnutí se řešila zřejmě i v kauze Dusko Tadič před ICTY 52 , kdy obžalovaný popíral platnost vytvoření tribunálu na základě rozhodnutí RB. Snažil se prokázat, že rezoluce RB jsou neplatné a tribunál nemá pravomoc ho soudit. Ve svém rozhodnutí z 10. 8. 1995 jedna z komor tribunálu odmítla tento argument obhajoby s tím, že obsahuje nežalovatelné sporné body (non-justiciable issues). Přesto podle příslušné komory tribunálu bylo vytvoření ICTY přiměřené (appropriate). Odvolací komora ICTY přijala rozhodnutí (čtyřmi hlasy proti jednomu), že tribunál měl pravomoc se vyslovit k námitce zpo- chybňující vytvoření ICTY a tím i k jeho jurisdikci. Tribunál podle principu „kompe- tence“ dospěl k závěru o pravomoci rozhodnout o své jurisdikci a tím i k legalitě vytvo- ření ICTY. Odvolací komora ICTY tím vlastně potvrdila, že RB jednala při vytvoření tribunálu v rámci svých pravomocí. 53 47 Undoubtedly, the Court does not possess powers of judicial review or appeal in respect of the decisions taken by the United Nations organs concerned. The question of the validity or conformity with the Charter of General Assembly resolution 2145 (XXI) or of related Security Council resolutions does not form the subject of the request for advisory opinion. However, in the exercise of its judicial function and since objections have been advanced the Court, in the course of its reasoning, will consider these objections before determining any legal consequences arising from those resolutions. I.C.J. Reports 1971, Advisory Opinion, Legal Consequences for States of the Continued Presence of South Africa in Namibia, s. 45, para 88. 48 UNSC Res. 827/1993 49 UNSC Res. 995/1994 50 Prosecutor v. Dusko Tadič, Decision on the Defence Motion for Interlocutory Appeal on Jurisdiction, ICTY Appeals Chamber, 2 Oct. 1995, Case no. IT-94-I-AR72. 51 Ibid. s. 42. 52 No IT-94-I-I-T 53 Case No. IT-94-I-AR72, Decision of 2 October 1995 (1996)35 I. L. M. 32

84