PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

v práci na straně zaměstnavatele. 9 V kontextu současné situace, kterou je třeba vní- mat jako mimořádnou, stojí za zvážení, zda by pracovněprávní úprava přece jen v bu- doucnu neměla zakládat možnost zaměstnavatele za určitých okolností zaměstnancům výkon práce z domova nařídit, neboť účelem, kterého by mělo být tímto opatřením dosaženo, je nejenom ochrana zdraví zaměstnance samotného, nýbrž i ochrana zdraví dalších osob. Takováto možnost zaměstnavatele za stanovených podmínek zaměstnan- ci výkon práce z domova i přes nesouhlas zaměstnance nařídit by dle názoru autorky tohoto příspěvku nemusela nutně zakládat rozpor se zákazem nucené práce dle Listiny základních práv a svobod, neboť bychom na ni mohli nahlížet jako na jednání uložené zákonem na ochranu života, zdraví nebo práv druhých. 10 Podmínky nařízení výkonu práce z domova by mohly být vázány například na existenci nouzového stavu, popří- padě navazovat na další opatření přijatá na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. 3. Mají zaměstnanci na výkon práce z domova právo? V souvislosti se současnou epidemickou situací, kdy se uzavírání školských zaří- zení nebo zařízení péče o děti (mateřských škol, dětských skupin, miniškolek, mini- jeslí, apod.), popřípadě omezování poskytování sociálních služeb (denní stacionáře, odlehčovací služby) stává a možná ještě nějakou dobu bude stávat běžnou součástí života, se nabízí rovněž úvaha, zda by pracovněprávní úprava neměla zakládat právo zaměstnanců pečujících o děti nebo o jiné fyzické osoby vykonávat práci z domova, pokud je to z povahy vykonávané práce možné. V jarních měsících a do jisté míry i v současné době se lze stále setkat s praxí, kdy zaměstnavatel zaměstnancům výkon práce z domova neumožnil ani v případě, kdy tomu povaha vykonávané práce nebrá- nila, a zaměstnanci pečující o děti neměli jinou možnost než čerpat překážku v práci na straně zaměstnance dle v ust. § 192 zákoníku práce a přejít pod zajištění ve formě ošetřovného jakožto dávky nemocenského pojištění. Kromě nezanedbatelného finanč- ního dopadu takovéto situace může u zaměstnanců čerpajících ošetřovné z důvodu nemožnosti zajistit dohled nad dětmi, které se vzdělávají distanční formou, nebo jiný- mi osobami, u kterých nemůže docházet k poskytování příslušných sociálních služeb, v případě trvání takovéto situace delší dobu docházet ke ztrátě kontaktů s pracovním životem a v krajním případě mohou nastat i obavy ze ztráty zaměstnání. 11 Uvedené situace by mohly být řešeny obdobným způsobem, jako je tomu v přípa- dě práva zaměstnanců na kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby. 12 Pracovněprávní úprava by mohla zakládat právo zaměstnance požádat zaměst-

9 Srov. ust. § 208 zákoníku práce. 10 Srov. čl. 9 Listiny základních práv a svobod.

11 Ochrana před rozvázáním pracovního poměru zaměstnanců ze strany zaměstnavatele po dobu trvání této překážky v práci na straně zaměstnance se autorce tohoto příspěvku nejeví jako dostatečná. Je třeba brát v potaz rovněž situaci zaměstnanců vykonávajících práci v pracovním poměru na dobu určitou nebo jiných prekérních pracovněprávních vztazích. 12 Srov. ust. § 241 odst. 2 zákoníku práce.

45