PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

v nezbytnosti dodržet předepisované hmotněprávní prekluzivní lhůty ze strany zaměst- navatele 4 , již s ohledem na rozsah příspěvku podrobněji rozváděny nejsou. 2. První stupeň ochrany – konstrukce zákazu výpovědi zaměstnanci prostřednictvím ochranných dob Skončení pracovního poměru (jakož i některého z ostatních právem aprobovaných základních pracovněprávních vztahů) 5 často představuje nikoli zanedbatelný zásah do existenční sféry každého jedince nacházejícího se v postavení zaměstnance. Natož při momentální mimořádné situaci způsobené v globálním měřítku exponenciální ex- panzí nového typu koronaviru SARS-CoV-2 lze neoddiskutovatelně usuzovat na jeho multiplikaci. Z oblasti rozvázání pracovního poměru, jež zřejmě zahrnuje nejširší pa- letu možností pro ukončení uzavřeného základního pracovněprávního vztahu, tvoří klíčový nástroj legislativní konstrukce zákazů dání výpovědi zaměstnanci, který se toho času nachází v ochranné době. Pracovní poměr lze rozvázat (jinými slovy řečeno, skončit prostřednictvím uči- něného právního jednání) jednak dvoustranně, jednak jednostranně. První kategorie zahrnuje dohodu o rozvázání pracovního poměru 6 , již lze považovat za ideální variantu ukončení daného základního pracovněprávního vztahu, konvenující deklarovanému soukromoprávnímu primátu smluvní volnosti a autonomie vůle kontrahentů vůbec. Naproti tomu druhá skupina, co do svého obsahu již o poznání širší 7 , zastřešuje výpo- věď 8 , okamžité zrušení pracovního poměru 9 a zrušení pracovního poměru ve zkušební době 10 . Ke všem právě uvedeným možnostem, jak bylo ostatně indikováno, přitom může být přistoupeno při splnění veškerých zákonem předepisovaných obligatorních kritérií jak ze strany zaměstnavatele, tak ze strany zaměstnance. Zcela přirozeným důsledkem v praxi realizovaného záměru samotného zaměstnan- ce ukončit svůj pracovní poměr, a to ať už z jakéhokoli důvodu (je-li dávána výpověď, anebo pracovní poměr zrušován ve zkušební době), případně na podkladě některé ze zákonem taxativně vypočtených možností (v případě, dochází-li ke zrušení pracovního poměru okamžitě), je v zásadě potřeba na zaměstnance v těchto situacích aplikovat zákonné protektivní normy silně redukována. Proto je bližšímu zkoumání níže podro- bena toliko zvolená jednostranná varianta rozvázání pracovního poměru iniciovaná za- městnavatelem. V rámci shora nastíněné teoretické kategorizace rozvázání pracovního Dlužno na tomto místě doplnit, že pracovněprávní vztahy zaměstnanců činných ve veřejném sektoru, zvláště pak služební poměry státních zaměstnanců, regulované příslušnými veřejnoprávními předpisy, leží již mimo stanovený obsahový rámec předkládaného textu. 6 Srov. § 48 odst. 1 písm. a) ZP, ve spojení s § 49 ZP. 7 Viz enumeraci zahrnutou v rámci § 48 odst. 1 písm. b), písm. c) a písm. d) ZP. 8 Podle § 50 odst. 3 ZP, resp. § 50 odst. 2 ZP, ve spojení s § 52 ZP. 9 Na základě § 56 odst. 1 ZP, resp. § 55 odst. 1 ZP. 10 Ve smyslu § 66 ZP. 4 Srov. právní úpravu obsaženou v § 57 odst. 1, resp. odst. 2 ZP, a v § 58 odst. 1, resp. odst. 2 ZP. 5

96