Pomahač: Proměny správního soudnictví

Nebylo by však správné opomenout Maxem Weberem zdůrazňovanou poučku, že stát by měl být nazýván politickým zřízením jen tehdy, pokud jeho správa úspěšně využívá monopol legitimního fyzického nátlaku k provádění předpisů. 37 V tomto smyslu je potřebné oddělit fungování primitivní správy od státu. Stabilní vládní centrum, které dokáže vybírat daně, sestavit schopnou armádu a kontrolovat dodržování práva, by existenci státu nasvědčovalo, vzniká ovšem otázka, jak početné je takto integrované společenství a nakolik se výkon správy oddělil od členů tohoto společenství. K zodpovězení otázky, kdy v lidské historii vzniká stát jako útvar, v němž už ne- najdeme typ primitivní správy, ale odlišný administrativní systém, nám dobře slouží koncepty vytvářené v 60. a 70. letech minulého století. Musíme k nim přiřadit i nověj- ší výsledky archeologického a historického bádání, které nám umožňují lépe pochopit, jak archaické společnosti fungovaly. Uvedeme alespoň tři velice inspirativní přístupy. Za prvé připomeňme přínos Colina Renfrewa, jenž se zabýval archeologickým a an- tropologickým výzkumem ve východním Středomoří v perspektivě 3. tisíciletí př. n. l. Renfrew se detailně věnoval kykladské civilizaci, ale i migraci a s ní spojeným populač- ním změnám, jakož i problému původu protoindoevropanů. Předmětem jeho zájmu tak byla nestratifikovaná společnost v předstátním stadiu vývoje. Specifické podmínky života malých skupin obyvatelstva na ostrovech v Egejském moři vedly k využití ne- rostného bohatství, ke specializaci řemesel a k obchodním aktivitám těžícím z výhodné polohy na křižovatce mezi Evropou, Malou Asií, Blízkým východem a severovýchodní Afrikou. Vysvětlit meze růstu v tomto případě vyžadovalo rozlišit výrobně-obchod- ní subsystém vycházející z pokročilého zemědělského hospodaření podle anatolských i pevninských řeckých vzorů a z převážně samostatně rozvinuté technologie s navazu- jícími obchodně-komunikačními vazbami, od sociálního a symbolického subsystému. Sociální interakce nepřekročila přirozený stupeň hierarchizace společnosti na bázi ko- operace a koordinace. Symbolická úroveň dosáhla svých vrcholů ve výtvarném umění a projevech náboženského života. Proč kykladská civilizace byla po zhruba tisíciletém překryta mínojskou civilizací lze vysvětlit dynamikou vztahů mezi ekonomickým (produkčně-technologicko-obchod- ním), sociálním a symbolickým subsystémem. I když některé prvky těchto subsystémů dosahovaly v určité době až překvapivě vysoké úrovně, nedocházelo k systémové ode- zvě a nedostavil se násobící efekt. Jednotlivé subsystémy reagovaly sice po určitou dobu tak, že zachovávaly svou rovnováhu, to však znamenalo ve srovnání s vývojem mínoj- ské civilizace regresivní změnu v segmentu technologickém i obchodním a následně i sociálním. Kyklady se stávaly méně bezpečné, rozmohlo se pirátství, obyvatelé opou- štěli pobřeží a přesouvali se do opevněných ohrad na kopcích. Ostrovy prošly rychlou politickou a kulturní diferenciací a ve 2. tisíciletí většina z nich podlehla vlivu Kréty a staly se ve východním Středomoří poměrně málo zajímavými místy. Zdůrazněme

37 WEBER, M. Wirtschaft und Gesellschaft: Grundriss der verstehenden Soziologie, Erster Teil , Kap. 1, par. 17.

28