Pomahač: Proměny správního soudnictví

a otevírala příležitosti pro cizí etnika, i když se patrně ne vždy ubránila tomu, co lze nazvat etnickou mafií. 40 O komparativní výzkum premoderních států se významnou měrou zasloužili Henry Claessen a Petr Skalník a výsledky shrnuli ve dvou obsáhlých sbornících z pře- lomu 70. a 80. let minulého století. 41 Výzkum se dotýkal nejen států, které vznikaly před tisíciletími, ale i státy, které pozorujeme i v současnosti a shledáváme v nich nedo- statek těch prvků, které spojujeme s moderními státy v evropském pojetí. Koncentrace na funkční organizaci umožnila dotknout se klíčových témat centralismu, byrokracie i právní regulace z jiného úhlu pohledu, než který mohla nabídnout státověda, která srovnávací analýzu historického vývoje politických útvarů ve světovém měřítku větši- nou opomíjela a opírala se o často apriorní východiska politické a právní filozofie. Petr Skalník po třiceti letech od publikování výzkumu přehledně zhodnotil jeho odezvu a podpořil názor, že premoderní stát má řadu analogických podob a není ho tedy možné jednoduše považovat jen za mezistupeň mezi organizací primitivní společnosti a moderním státem. Srovnávací studium politické i správní organizace potvrzuje bo- hatou typologickou rozmanitost a zpochybňuje zbožná přání zastávající jednotný či lineární vývoj. Antropologický koncept premoderního státu tak může usnadnit efek- tivnější studium všech států i antistátů a jejich analogů a antilogů na všech kontinen- tech nejen antropology, ale i ostatními sociálními vědci. 42 Zopakujme, že existence premoderních států byla od počátku podmíněna výrob- ním, technologickým a obchodním subsystémem, jehož produkce zabezpečovala čin- nost odborníků a privilegovaných osob zapojených do aktivit centrální vlády. Rovněž se musela prosadit ideologie, která ospravedlňovala hierarchickou administrativní organizaci a sociálně-politickou nerovnost. Vedle toho musela vzniknout i konkrétní příčina, která urychlila změnu politické organizace, přičemž tato změna nemusela vést jenom ke složitějšímu stavu, ale též k zjednodušení. Komparativní výzkum premoder- ních států proto musel řešit i otázku nelineárního fázování vývoje politické organizace a diferencovat mezi statickými a dynamickými politickými útvary. Je třeba upozornit, že terminologie dotýkající se vzniku a vývoje státu není zcela ustálená. Výraz premo- derní stát je používán ve významu „stát, který nedosáhl úrovně moderního státu“ a ne- musí znamenat totéž co protostát ve významu „stát, který teprve vzniká“. V politické antropologii se rozšířil výraz raný stát ( early state ), který může být v jiných sociálních vědách dle kontextu považován jak za protostát, máme-li na mysli zárodečnou, nehotovou podobu státu, tak za premoderní stát, chceme-li zdůraznit, že 40 TURCHIN, P. – CURRIE, T. E. – TURNER, E. A. L. – GAVRILETS, S. War, space, and the evolution of Old World complex societies. Proceedings of the National Academy of Sciences of the Unites States of America (PNAS) , 2013, Vol. 110, No. 41, s. 16384. 41 CLAESSEN, H. J. M. – SKALNÍK, P. (eds.) The Early State. The Hague: Mouton, 1978 a CLAESSEN, H. J. M. – SKALNÍK, P. (eds.) The Study of the State. The Hague: Mouton, 1981. 42 SKALNÍK, P. Early State Concept in Anthropological Theory. Social Evolution & History , 2009, Vol. 8, No. 1, s. 20.

30