Pomahač: Proměny správního soudnictví

6. Současná veřejná správa Slova současná a moderní jsou souznačná, ale lze se shodnout na tom, že jde o sy- nonyma částečná, jejichž významy jsou navzájem blízké, ale neznamená to, že nemá smysl terminologicky rozlišovat moderní veřejnou správu a současnou veřejnou sprá- vu. Navíc z hlediska časového obvykle nechápeme pojem současná veřejná správa jen jako momentální stav, ale jako stav, který již určitou dobu trvá a vyvíjí se. Dalšími uvažovanými synonymy mohou být i slova novodobý nebo pokrokový. Moderní veřejná správa může být tedy chápána ve velice širokém historickém smys- lu jako činnost, která je spojena s novou dobou, tedy se změnami charakterizujícími vznik kapitalismu, absolutistického státu či weberiánské byrokracie. Zda šlo o změny pokrokové závisí na posouzení, které sice může vycházet z vědeckého posouzení, ale také z posouzení, které lze nazvat konzervativním (odkazujícím na „zděděné“ hodno- ty), či neoromantickým (hledajícím harmonii s přírodou nebo s duchovním nastave- ním posuzovatele). Pokrokovost lze posuzovat i pomocí metod sociálního konstruk- tivismu nebo zdravého rozumu. Zdá se, že žádný současný fenomén, veřejnou správu nevyjímaje, se nevyhne relativizaci. Připomeňme, co v kontextu postmoderní sociologie napsal Miloslav Petrusek: Osudem člověka pozdní modernity, tedy naší doby, je život ve fragmentarizovaném světě. Jako většina jiných sociálních jevů je i soudobá věda ve stádiu, které žádnou absolutní jistotu člověku v pozdně moderním světě nezajišťuje. Vztah „věda – zdravý rozum“ se pouze proměnil v přímé závislosti na tom, jak se část lidstva stala (masa- rykovsky řečeno) polovzdělanější na straně jedné a na tom, jak se věda stala nedo- stupnější (zejména ve svých poznávacích vrcholech) prostému člověku… Je možné, nutné a žádoucí racionalizovat zdravý rozum, který stojí na naivní realistické premise o objektivní existenci světa? Zdá se, že odpověď je přítomna v procesech, jichž jsme svědky v současném světě – v globalizaci, medializaci, informatizaci a zejména v pro- měně tradiční moderní společnosti v network society : zdravý rozum je prosycen vědec- kým pohledem na svět, přestává být zdravým rozumem v tradičním, klasickém smyslu a stává se směsicí přirozeného postoje, sedimentovaného vědění (vlastní a cizí životní zkušenosti) a většinou pokleslé, popularizované a vulgarizované vědy. V pozdně mo- derní společnosti padla nejen představa nositele selského zdravého rozumu, ale zmizel tento nositel sám. 64 Přidržíme se toho, že současnou veřejnou správu budeme považovat za součást pozdní modernity. Z hlediska sociálního i politického je pozdní modernita spojová- na s vývojem v historickém období, jehož začátek je obvykle kladen ke konci druhé světové války a jehož konec je zatím v nedohlednu. Pozdní modernitou je zasažena i postmoderní sociologie, jurispridence nebo teorie veřejné správy. Postmodernismus lze chápat jako kulturní hnutí, ke kterému došlo v období pozdní modernity. Aby ne- 64 PETRUSEK, M. Sociologie, nebo zdravý rozum? AUC Philosophica et Historica , 2020, No. 1, s. 114, 133–134.

51