Pomahač: Proměny správního soudnictví

zjistí-li, že správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení nebo jej zneužil. Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Soudní praxe prokazuje, že nezákonnost, vážné procesní vady a zneužití diskreční pravomoci jsou třemi základními a relativně samostatnými důvody, k nimž se upíná jak argumentace žaloby, tak argumentárium odůvodnění rozsudku. Zneužití diskreční pravomoci je často velmi úzce propojeno se skutkovými omyly a špatným odhadem budoucího vývoje ze strany správního orgánu. Mnoho soudů sankcionuje neplatností jen zřejmé, i neodborníkům jasné omyly, i když v některých citlivých otázkách hra- ničících s vymezením základních práv bývá silně akcentována rovněž proporcionalita a předvídatelnost rozhodnutí. Nařizovací, určovací a kompenzační žaloby se z různých hledisek vztahují k po- vinnostem vykonavatelů veřejné správy. Nařizovací žalobou se lze domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost něco vykonat nebo se něčeho zdržet. Alternativně lze pracovat s fikcí toho, že vykonavatel veřejné správy byl v prvním případě aktivní a v druhém případě pasivní. Nařizovací žaloby mohou někdy sledovat účel, kterého by bylo mohlo být dosaženo i použitím substituční žaloby, pokud by mohl být přímo aktivní soud, ale účelem může být i to, aby pro futuro nebylo třeba použít zrušovací žalobu. Konečně může z hlediska srovnávací typologie nařizovací žaloba plnit ochran- nou funkci pro případ trvajícího zásahu, jehož legalita či proporcionalita je sporná. Určovacími žalobami se lze domáhat potvrzení nebo vytvoření určitého právního sta- vu, který je pro žalobce významný. Tyto žaloby mohou být použitelné i v případech sporů, v nichž z různých důvodů není vhodné použít zrušovací nebo nařizovací žalo- bu. Nejrozšířenější kompenzační žalobou je žaloba na odškodnění, je však třeba vést v patrnosti, že tyto žaloby mohou být záměrně vyhrazeny pro civilní jurisdikci anebo v omezené míře i pro trestní soudnictví. Otázkám standardu účinné právní ochrany a opravných prostředků se v letech 2006–2010 věnoval projekt nazvaný Euro-American Model Code of Administrative Jurisdiction , na němž se podílela řada významných administrativistů ze západní a střed- ní Evropy a z Latinské Ameriky. 97 Z pohledu amerických států ležících jižně od USA je třeba zmínit, že evropská kontinentální tradice, ať již spíše německého či spíše fran- couzského ražení, se sice podepsala na podobě hmotného správního práva, nikoli však na fungování správního soudnictví. Jen tři menší latinskoamerické státy vytvořily spe- cializované správní soudnictví, zatímco v ostatních kontinentálně tvarované správní právo soudí obecné soudy, a to často jen ve velmi omezeném rozsahu. Autoři projektu dovedli svůj výzkum až do podoby modelového kodexu, v němž nalezneme ustanovení, která jsou považována za standardní z hlediska evropského kontinentálního správního práva. Modelový kodex vychází ze tří základních požadav-

97 PERLINGEIRO, R. – SOMMERMANN, K. P. (eds.) Euro-American Model Code of Administrative Jurisdiction. Vol. 1. Niteroi: Federal Fluminense University, 2014.

84