Pracovní právo 2021

dřívější rozhodovací praxe například k ust. § 52 písm. a) ZPr, resp. v kontextu evropské legislativy, menší pochopení. 10 Jinak řečeno, v tomto případě se soudy žádným způsobem nepokusily o jaké- koli dotváření či utváření práva a staly se pouhými ústy zákona. – Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 21 Cdo 3113/2015 a rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ve věci sp. zn. 16 Co 228/2014 – řešena byla neplatnost oka- mžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně. V dané věci vedoucí zaměstnanec vypověděl pracovní poměr k zaměstnavateli. Po předání výpovědi odešel z pracovitě neznámo kam, byť měl realizovat stanovený pracovní úkol spolu s podřízenými zaměstnanci. Následně druhý den neomluveně zmeškal první dvě hodiny ze své směny a rea- lizaci další dohodnuté zakázky. Na to zaměstnavatel (ne zcela povedeným) oka- mžitým zrušením okamžitě zrušil pracovní poměr zaměstnance. Při následném zjišťování příčin jednání zaměstnance bylo zjištěno, že dotyčný zaměstnanec zneužíval informace o zakázkách a cenách zaměstnavatele s tím, že shodné služby nabízel zákazníkům zaměstnavatele svým jménem nebo jménem třetí osoby. Za účelem získání zakázky cíleně navyšoval nabídkové ceny zaměstna- vatele. V úhrnu připravil zaměstnavatele o zakázky nejméně v hodnotě milion korun. Podezření na toto jednání bylo postaveno na jisto až po uplynutí doby, která by odpovídala výpovědní době, pokud by pracovní poměr zaměstnance měl skončit jeho výpovědí. Věc byla předána orgánům činným v trestním ří- zení. Zaměstnanec svou vinu zprvu popíral. Následně však vinu ohledně spá- chání trestného činu zneužití informací v obchodním styku doznal a uzavřel dohodu o vině a trestu. Zaměstnavatel v řízení poukázal na teoretickou konstrukci sociálního ospra- vedlnění výpovědi, konkrétně na to, že v případech obdobných tomuto, kdy se závažné protiprávní jednání mající znaky zvlášť hrubého porušení pracovní kázně zjistí až v průběhu soudního řízení, je třeba k němu při hodnocení na- padaného právního jednání přihlédnout. Okresní soud při rozhodování mj. přihlédl ke shora uvedeným zjištěním za- městnavatele (ještě před uzavřením dohody o vině a trestu). Odvolací soud stejně jako Nejvyšší soud se naopak striktně přidržely znění zákona a při roz- hodování o věci fakt, že se zaměstnanec doznal k trestné činnosti ke škodě na majetku zaměstnavatele páchané v souvislosti s plněním pracovních úkolů v době trvání pracovního poměru, a pro které již s ohledem k okolnostem není možné pracovní poměr zaměstnance skončit, nijak nevzaly v potaz.

10 K dané věci blíže srov. například Morávek, J. Ke spravedlivému odměňování v pracovněprávních vztazích. Právní rozhledy . Praha: C. H. Beck. 2020. sv. 20

113