Pracovní právo 2021

Předmětná výseč se nadto prizmatem evropského lidskoprávního diskurzu jeví ješ- tě o to významnější, jelikož se plně v souladu s recentní judikaturou štrasburského tribunálu, 13 zaměřující se v tomto kontextu především na interpretaci práva na ochra- nu majetku, 14 jedná o výsostnou oblast požívající extenzivního prostoru pro vlastní uvážení (ve smyslu doktríny margin of appreciation ). Členským státům Rady Evropy je tudíž v souvislosti s etablovaným přezkumným mechanismem stížností na porušení některého z práv garantovaných Úmluvou 15 zásadně ponechávána, jak ostatně vyplývá již z dřívějších rozhodnutí jmenovaného soudu, 16 široká míra volnosti při implemen- taci právních instrumentů vnitrostátní socio-ekonomické politiky, zvláště pak v rámci nastavování národních systémů sociálního zabezpečení. 2. Analýza vybraných závěrů judikatury Ve vymezené oblasti představuje jeden z nejsignifikantnějších pramenů práva (jakkoli toliko ve formálním smyslu) rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2018, č. j. 6 Ads 247/2018-27. Toto rozhodnutí jednak výslovně potvrzuje, že trvání dočasné pracovní neschopnosti determinuje nárok pojištěnce na nemocenské, jednak tento nárok charakterizuje jako občanské právo ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. A právě v tomto kontextu zároveň dodává, že na základě již výše zmiňované aplikač- ní přednosti citovaného ustanovení před zákonem (jak přímo plyne z čl. 10 Ústavy) administrativní rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nelze vyloučit ze soudního přezkumu, jak přitom de lege lata explicitně stanoví § 158 písm. b) ZNP. Nalézací soud v předmětném případu 17 aplikuje per analogiam závěry podávají- cí se z negatorního nálezu Ústavního soudu zrušujícího ustanovení § 158 písm. a) ZNP 18 (a to s účinností dnem vyhlášení daného rozhodnutí ve Sbírce zákonů, tj. ode dne 29. 1. 2015). V citovaném nálezu Ústavní soud judikuje, že rozhodnutí o vý- platě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby (na základě § 27 ZNP) představuje rozhodnutí, jež se dotýká základního práva na přiměřené hmotné zabezpečení při ne- způsobilosti k práci, zakotveného v čl. 30 odst. 1 Listiny, 19 resp. svobody podnikání, 13 Srov. např. rozsudek senátu III. sekce Evropského soudu pro lidská práva ze dne 8. října 2019 ve věci Fedulov proti Rusku, stížnost č. 53068/08. 14 Na základě čl. 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, deklarujícího ochranu vlastnictví, obdobně jako ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (viz též níže). 15 Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně lid- ských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Úmluva“). 16 Blíže viz např. rozsudek senátu IV. sekce Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. března 2017 ve věci Baczúr proti Maďarsku, stížnost č. 8263/15. 17 Srov. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 5. 2018, č. j. 16 Ad 53/2017-75. 18 Viz § 158 písm. a) ZNP, a to ve znění účinném do 28. 1. 2015: „ Ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. “ 19 Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLAD-

123