Pracovní právo 2021

Nárok na nemocenské a rozhodnutí COVID a lidé v dlouhodobé péči aneb Jak jsme se (ne) poučili z pandemie

doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. 1 Skutečnost, že naše populace stárne, je všeobecně známa. Střední délka života (naděje dožití při narození) je vyšší, než tomu bylo kdykoli dříve. Tento trend po- sledních desetiletí poněkud zmírnila či snad nakrátko zvrátila probíhající pandemie COVID-19. Kromě faktu že stárneme bychom však měli věnovat pozornost tomu, jak stárneme. Údaje o zdravotním stavu nejsou v tomto ohledu příliš příznivé. Doba do- žití ve zdraví je výrazně nižší než střední délka života. Zdravé dožití v České republice je nižší než průměr Evropské unie. To znamená, že průměrná žena a průměrný muž budou sice žít dlouho (do cca 80 let), ale velmi dlouhou dobu budou žít ve zhoršeném zdravotním stavu, který bude negativně ovlivňovat jejich kvalitu života či soběstačnost. U mužů se jedná o 13-15 let a u žen dokonce až o 15-17 let. Z toho lze snadno do- vodit, že značná skupina lidí v České republice (kteří patří mezi nejvíce vulnerabilní) již nyní potřebuje a bude potřebovat služby dlouhodobé péče, tedy komplex jak zdra- votních tak sociálních a dalších služeb pro lidi s omezenou soběstačností. Dlouhodobá péče může být jak ambulantní, poskytovaná přímo v místě, kde daný člověk bydlí, může být semimurální (například denní stacionář) nebo může jít o ústavní péči. Pandemie COVID-19 výrazně zatížila zdravotnictví i sociální sektor, ale pravdě- podobně nejvíce akcentovala a osvětlila problémy v ústavní péči pro nejvíce vulnera- bilní skupiny lidí. Zatímco ambulantní služby bylo možné do určité míry flexibilně organizovat, ústavní péči významně postihla nejen centrálně vyhlašovaná restriktivní opatření, ale naplno se tu projevily nedostatky zejména v zajištění zdravotní péče a také problémy plynoucí ze samotného charakteru těchto institucí, které jsou již dlouhodo- bě známy, deklarovány, diskutovány, ale jejichž řešení se stále odkládá. V České republice je nyní cca 29 tisíc postakutních lůžek v různých zařízeních tzv. následné a dlouhodobé péče (která však v praxi není příliš diferencována). Zařízení následné péče, která byla součástí nemocnic se zpravidla měnila v průběhu pandemie na covidová oddělení. Ostatní zařízení pokračovala s určitými omezeními v obvyklé činnosti (doléčovací, rehabilitační či dlouhodobé ošetřovatelské pobyty), protože se na ně restriktivní opatření přímo nevztahovala (možná omylem, nedůsledností či ne- znalostí příslušných úředníků vydávajících mimořádná opatření). V resortu sociálních věcí je v současné době téměř 14 tisíc míst v domovech se zvláštním režimem a více než 37 tisíc míst v domovech pro seniory. Dále existuje cca 30 000 míst v různých dalších typech zařízení (domy s pečovatelskou službou atd.). Těmi se však legislativa resortu práce a sociálních věcí přímo nezabývá, a tak i v době 1 Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK a Gerontologické centrum Praha 8

135