Pracovní právo 2021

nad rámec zákona prostřednictvím vnitřního předpisu zaměstnavatele. 13 Pravomoc na- řídit zaměstnancům testování je pak na základě pandemického zákona udělena nikoliv zaměstnavateli, ale příslušným orgánům, jež mohou tuto povinnost stanovit prostřed- nictvím mimořádného opatření. 14 Striktně vzato tudíž zaměstnavatel nemůže svým zaměstnancům nařídit, aby se dále podrobovali testování na pracovišti, pokud jim tuto povinnost nestanoví mimořádné opatření podle pandemického zákona. 15 Na testování zaměstnanců, třebaže tuto povinnost nestanoví mimořádné opatření, se však můžeme podívat i z obecnějšího hlediska, a především z pohledu ustanovení, které se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na základě č. 28 Listiny základních práv a svobod mají zaměstnanci právo na uspokojivé pracovní podmínky, mezi které lze nepochybně řadit i bezpečné a zdra- ví neohrožující pracoviště. Blíže se bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti věnuje samozřejmě zákoník práce. Ten výslovně stanoví, že nositelem povinnosti zajistit bez- pečnost a ochranu zdraví zaměstnanců i ostatních fyzických osob, které nejsou jeho zaměstnanci, ale s jeho vědomím se zdržují na pracovišti, 16 nese zaměstnavatel. 17 Zákoník práce jde následně v ustanovení § 102 ještě dál a přímo stanoví rámec, je- hož prostřednictvím má zaměstnavatel vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracov- ní prostředí. Do tohoto rámce spadá mimo jiné i prevence rizik, pod kterou zákoník práce řadí všechna opatření vyplývající nejen z právních předpisů, ale také z opatření samotného zaměstnavatele, jejichž cílem je předcházení rizik či jejich odstranění nebo minimalizace. 18 Úkolem, resp. povinností zaměstnavatele je zároveň i soustavné vyhle- dávání nebezpečných činitelů a procesů pracovního prostředí a pracovních podmínek včetně zjišťování jejich příčin a zdrojů. 19 Stanovisko Českomoravské konfederace odborových svazů uvádí, že tato obecná úprava zákoníku práce o povinnosti zaměstnavatele přijímat opatření k odstranění či alespoň minimalizaci rizik na pracovišti není dostatečným podkladem pro to, aby za- městnavatel sám stanovil zaměstnancům povinnost se testovat. 20 Povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí stanovenou ustanovením § 102 zá- koníku práce totiž nelze chápat tak, že zaměstnavatel přebírá zodpovědnost za celkový

13 Ustanovení § 305 odst. 1 zákoníku práce. 14 Ustanovení § 2 odst. 1 a odst. 2 písm. m) pandemického zákona. 15 KOUDELKA, Zdeněk. Zaměstnavatel nemůže nařídit testování či očkování. In: Aktuálně.cz [online]. © Economia, a. s., publikováno 3. 9. 2021 [cit. 5. 11. 2021].

16 Ustanovení § 101 odst. 5 zákoníku práce. 17 Ustanovení § 101 odst. 1 zákoníku práce. 18 Ustanovení § 102 odst. 2 zákoníku práce. 19 Ustanovení § 102 odst. 3 zákoníku práce.

20 STRÁNSKÝ, Jaroslav. Stanovisko Legislativní rady ČMKOS k otázkám souvisejícím s povinností za- městnance absolvovat test na onemocnění COVID-19 ze dne 25. 11. 2020. In: Herecká asociace.cz [online]. Herecká asociace, [cit. 5. 11. 2021].

20