Pracovní právo 2021

musí dojít současně ke snížení míry ochrany zaměstnanců. Ani moderní pracovní prá- vo, zohledňující výzvy 21. století, však nemůže na ochranné působení zcela rezignovat, protože fakticky nerovné postavení zaměstnance a zaměstnavatele zůstává skutečností i dnes. Z toho také vyplývá nutnost garantovat zaměstnanci prostřednictvím ochran- ných (zpravidla kogentních) norem minimální sociální standard. 43 4.3 Flexikurita jako kombinace flexibility a ochrany Dát možnost realizovat smluvní volnost stran (autonomii vůle) a současně zajistit ochranu zaměstnance není jednoduché. Pojem flexicurity je svým způsobem vnitřně naprosto rozporný. Flexibilita totiž s sebou nezbytně nese menší míru právní regulace, a znamená možnost smluvních stran upravovat si vzájemná práva a povinnosti dle své vůle, zatímco sociální jistota naopak znamená ochranu pracovního trhu, ochranu pra- covních podmínek, pro jejíž realizaci jsou zase nezbytné zásahy zákonodárce. 44 Snaha o větší flexibilitu je v tedy rozporu se snahou o stabilitu práce, dokonce je možné ho- vořit o střetu mezi těmito dvěma přístupy. 45 Řešením je zde především flexibilní řešení v úpravě pracovní smlouvy a zajištění sociálních jistot v první řadě prostřednictvím státní politiky. Spočívá tedy v takové právní úpravě, která na jednu stranu umožňuje volné sjednání obsahu základního pracovněprávního vztahu podle představ stran, na dru- hou stranu ale poskytuje zaměstnanci dostatečnou ochranu i bezpečnost při výkonu práce. Flexikurita tak směřuje k naplnění smyslu pracovního práva. Na jedné straně má umožnit realizaci činnosti zaměstnavatele prostřednictvím práce vykonávané za- městnancem, na druhé straně zajistit zaměstnanci při výkonu této práce odpovídající pracovní podmínky. K naplnění tohoto smyslu je tedy žádoucí umožnit sjednání ob- sahu pracovního poměru tak, aby co nejvíce odpovídal představám smluvních stran, a současně by měly být zajištěny takové podmínky pro výkon práce, které chrání za- městnance a zajišťují bezpečnost života a zdraví. Právní normy pracovního práva by tedy v ideálním případě měly být jak dostatečně flexibilní, tak ochraňující postavení zaměstnance. 46 V evropském pojetí se pro tento přístup, kombinující oba dva prvky, vytvořil pojem flexicurity, česky uváděný také jako flexijistota či flexikurita. 47 Souvisí s modelem nového sociálního rozměru Evropské unie, jehož základ je možné najít v Lisabonské strategii. 43 GALVAS, Milan a kol. Liberalizace pracovního práva a její nástroje v současném období . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 32. 44 BĚLINA, Miroslav a kol. Pracovní právo . 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 10. 45 ŠTANGOVÁ, Věra. Ochrana zaměstnanců v pracovněprávních vztazích v podmínkách globalizace. In: OLŠOVSKÁ, Andrea (ed.). Labor ipse voluptas: Pocta prof. JUDr. Helene Barancovej, DrSc . Kraków: Spolok Slovákov v Poľsku – Towarzystwo Słowaków w Polsce, 2014, s. 197. 46 HŮRKA, Petr. Pracovní právo ve světle flexicurity. In: BARANCOVÁ, Helena (ed.). Možnosti a hranice liberalizácie pracovných vzťahov . Bratislava: Sprint dva, 2011, s. 83. 47 HŮRKA, Petr. Ochrana zaměstnance a flexibilita zaměstnávání: Princip flexijistoty v českém pracovním právu . Praha: Auditorium, 2009, s. 23.

39