Pracovní právo 2021

a zdraví, garance určité životní a sociální úrovně nebo také garanci požadavku rovného zacházení a zákazu diskriminace. Je potřeba vzít v úvahu také závazky vyplývající z me- zinárodních smluv, které Česká republika ratifikovala, a z členství v Evropské unii. 53 Mezi hranice omezující možnosti flexibilitu je tedy nepochybně zapotřebí počítat i základní sociální práva, která představují státem i mezinárodním společenstvím za- ručenou míru statusu jednotlivce ve společnosti a v pracovním procesu. 54 Tento poža- davek je možné zobecnit na lidská práva a svobody vůbec, včetně zákazu diskriminace vyplývající v našem právním řádu zejména z čl. 3 Listiny základních práva a svobod. Požadavek na zaručení lidských práv a svobod všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti a dalších znaků vyplývající z tohoto článků je třeba vztáhnout také na přístup k hospodářským, sociálním a kulturním právům, která mají vazbu na pracovní právo (zejm. čl. 27, 28, 29, čl. 32 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), a to přesto, že jinak je možné se jich domáhat pouze v mezích prováděcích zákonů (čl. 41 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tato (sociální) práva jsou tak sice vymahatelná jen v mezích prováděcích zákonů, nicméně vzhledem k čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod se to netýká rovného přístupu k nim; rovný přístup k sociálním právům je tedy vymahatelný i v případě, že prováděcí zákony neobsahují vlastní antidiskriminač- ní klauzule. 55 Významnou součástí ochrany zaměstnance je tak zásada rovného zachá- zení a zákazu diskriminace, která přispívá k prosazení ochrany zaměstnance, protože znemožňuje zaměstnavateli, aby zaměstnancům konajícím obdobnou práci libovolně poskytoval odlišné pracovní podmínky. Významnou roli hraje také požadavek na ochrany lidské důstojnosti v pracovně- právních vztazích. Pracovní právo v 21. století musí nejenom umožňovat svou flexibili- tou volnou hospodářskou soutěž, ale také umožnit výkon práce v souladu s důstojností člověka jako člena lidského společenství. 56 5. Prvky flexikurity v opatřeních souvisejících s pandemií covid-19 Dále se lze zaměřit na to, jaké prvky flexikurity (nebo naopak prvky, které jsou v rozporu s flexikuritou) byly aplikovány v souvislosti s pandemií covid-19 ve změnách právních předpisů a vládních, příp. dalších opatřeních. Tyto prvky lze v zásadě rozdělit na dvě skupiny: a) prvky související bezprostředně s pracovněprávními vztahy a b) prvky související s řešením situace, kdy některé pracovněprávní vztahy nemohly být 53 GALVAS, Milan a kol. Liberalizace pracovního práva a její nástroje v současném období . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 32. 54 GREGOROVÁ, Zdeňka. Liberalizace pracovního práva a právo na stabilitu pracovního zapojení. In: BARANCOVÁ, Helena (ed.). Možnosti a hranice liberalizácie pracovných vzťahov . Bratislava: Sprint dva, 2011, s. 46. 55 BOUČKOVÁ, Pavla. Rovnost a sociální práva. Praha: Auditorium, 2009, s. 44-45. 56 BARANCOVÁ, Helena. Bezpečnosť a dôstojnosť zamestnanca – súčasnosť a budúcnosť pracovného práva. In: HODÁLOVÁ, Ivica (ed.). Dôstojnosť zamestnanca v pracovnoprávnych vzťahoch . Bratislava: Sprint dva, 2011, s. 14.

41