Pracovní právo 2021

pro posouzení vážnosti provozních důvodů na straně zaměstnavatele třeba zohlednit povahu provozu, počet stávajících zaměstnanců, zastupitelnost jiným zaměstnancem, případně obtížnost obstarání jiného zaměstnance na částečný pracovní úvazek. Pokud může zaměstnavatel některým z těchto způsobů bez větších obtíží pokrýt svou potře- bu, je povinen žadateli vyhovět. 9 Nutno podotknout, že v průběhu pandemie způsobené novým typem koronaviru, kterou střídavě provázelo plošné uzavírání školských zařízení či zařízení péče o děti stejně jako omezování přístupu k sociálním službám, mohla zejména u zaměstnanců, kteří z povahy věci nemohli vykonávat práci z domova, vyvstat potřeba ohledně úpravy pracovní doby ze strany zaměstnavatele nebo výkonu práce na kratší pracovní dobu. Mnozí zaměstnavatele se tak v praxi mohli setkat se zvýšenou poptávkou ze strany zaměstnanců ohledně úpravy pracovní doby. V souvislosti s povinností zaměstnavatele vyhovět žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu je třeba zmínit, že právní úprava sice ukládá povinnost zaměstnavatele vyhovět žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu, nebrání-li mu v tom vážné provozní důvody, nicméně mu již neukládá povin- nost vyhovět žádosti zaměstnance o opětovné přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby v případě, že potřeba zajištění péče o děti či o jiné fyzické osoby odpadla z důvodu skončení plošného uzavření školských zařízení či zařízení péče o děti popřípadě možnosti využívat sociálních služeb bez omezení. Někteří zaměstnanci, kte- ří z důvodu uzavření školských zařízení, zařízení péče o děti či omezeného přístupu k sociálním službám požádali zaměstnavatele o kratší pracovní dobu, se po skončení uzavření školských zařízení, zařízení péče o dšti či zařízení sociálních služeb setkali s neochotou či dokonce odmítnutím ze strany zaměstnavatele umožnit opětovný vý- kon práce na stanovenou týdenní pracovní dobu. Zaměstnavatelé takovýmto způso- bem často řešili omezenou poptávku po svých výrobcích nebo službách, která v mnoha odvětvích činnosti přetrvávala i po skončení mimořádných opatření při epidemii. 4. Výkon práce z domova Při vypuknutí pandemie způsobené novým typem koronaviru došlo téměř ze dne na den k přesunutí velké části zaměstnanců vykonávajících práci, jež nevyžaduje ne- zbytnou přítomnost na pracovišti, na práci z domova (v praxi nazývané jako homeoffi- ce). Nutno podotknout, že zaměstnavatelé, kteří již před vypuknutím pandemie výkon práce z domova využívali, zejména jej zaměstnancům ve větší či menší míře umožňovali jako jistou formu benefitu, se oproti zaměstnavatelům, u nichž zaměstnanci vykonáva- li práci výhradně na pracovišti zaměstnavatele, ocitli ve značné výhodě. Zaměstnanci, kterým zaměstnavatel na základě dohody umožňoval výkon práce z domova již před pandemií, zpravidla disponovali nezbytným technickým vybavením k výkonu práce a komunikaci se zaměstnavatelem a byli již organizačně připraveni na komunikaci s kolegy, nadřízenými, popřípadě klienty zaměstnavatele dálkovou formou.

9 Srov. Stanovisko Veřejného ochránce práv ze dne 7. 6. 2015, čj. 211/2012/DIS.

55