Pracovní právo 2021

právo na odstupné. V průběhu koronavirové krize byla řada zaměstnavatelů v mnoha odvětvích, jakými jsou například pohostinství, lázeňství či cestovní ruch, nucena ome- zovat počet zaměstnanců. Mnozí z nich zcela logicky přistupovali nejdříve k ukončení pracovněprávních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, což pro ně znamenalo menší administrativní zátěž i nižší náklady v souvislosti se skončením základního pracovněprávního vztahu. Jako zcela nevyhovující se v praxi ukázalo postavení zaměstnanců vykonávajících práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v oblasti vyloučení nároku na ošetřovné. Při vypuknutí pandemické krize na jaře 2020, které bylo záhy provázeno plošným uzavřením školských zařízení a zařízení péče o děti se v plné míre ukázalo, že prekérní pracovněprávní vztahy představují jedno z novodobých sociálních rizik, 15 neboť řada zaměstnanců vykonávajících práci touto formou byla nucena ze dne na den přerušit výkon výdělečné činnosti bez nároku na ošetřovné ze systému nemo- cenského pojištění, přestože se nemocenského pojištění účastnila a odváděla pojistné. Vzniklá situace byla ve vztahu k zaměstnancům vykonávajících práci na základě dohod o pracích konaných mimopracovní poměr ze strany zákonodárce řešena až následně prostřednictvím úpravy již zmiňovaného mimořádného ošetřovného, které bylo v sou- vislosti s uzavřením školských zařízení, zařízení péče o děti a zařízení sociálních služeb přiznáno rovněž zaměstnancům vykonávajících práci v těchto základních pracovně- právních vztazích v případě, že splnili podmínku účasti na nemocenském pojištění. 16 Závěr Zaměstnanci, v převážné míře zaměstnankyně, pečující o děti nebo o osoby zá- vislé na pomoci jiné fyzické osoby tvoří nezanedbatelnou část pracovní síly. V řadě odvětví, jakými jsou například zdravotnictví, školství či sociální služby, představují klíčovou pracovní sílu, bez které by bylo řádné zajištění poskytovaných služeb možné jen stěží. V jiných odvětvích však tvoří skupinu zaměstnanců, kterou je třeba považo- vat za zvláště zranitelnou, neboť postavení pečujících osob na trhu práce je z důvodu potřeby sladění péči o děti či o jiné fyzické osoby s pracovními povinnostmi do jis- té míry ztížené. Za tímto účelem poskytuje pracovněprávní úprava zaměstnancům s pečovatelskými povinnostmi zvýšenou úroveň ochrany, která se projevuje ve vztahu k zaměstnancům pečujících o děti mimo jiné prostřednictvím ochrany před výpovědí ze strany zaměstnavatele po dobu ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let a ve vztahu k zaměstnancům pečujících o děti do určitého věku nebo o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až IV, pokud jde o vysílání na pracovní cesty, přeložení, 15 K povaze prekérních pracovněprávních vztahů jakožto sociálním rizikům srov. např. Keller, J. Nová sociální rizika a proč se jim nevyhneme? Praha: Sociologické nakladatelství, 2011. 16 Srov. ust. 4b zákona č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mi- mořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a ust. § 3 odst. 2 a ust. § 3 odst. 2 zákona č. 438/2020 Sb., o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změ- ně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

58