Pracovní právo 2021

organizace, přičemž těžiště takové činnosti by se mělo nacházet přímo u zaměstnavatele (…).“ 41 3. Pracovněprávní jednání – kauza Plakor Velmi významným směrem se platná úprava posunula v souvislosti se sporem mezi společností PLAKOR CZECH s.r.o. (dále pro jednoduchost „Plakor“) a OS KOVO. Jednalo se o sadu rozhodnutí soudů všech stupňů. 42 Pomineme-li začátek kauzy 43 a do- staneme se k druhému kolu případu, kdy Plakor jako žalobce nesouhlasil s právním názorem Městského soudu v Praze, 44 který změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, a v důsledku toho podal dovolání k Nejvyššímu soudu, který vyslovil následující práv- ní názor: „ Nejvyšší soud České republiky proto dospěl k závěru, že oznámení od- borové organizace podle ustanovení § 286 odst. 4 zák. práce je pracovněprávním jednáním ve smyslu ustanovení § 545 o. z., na které dopadají důvody neplatnosti. Obsahovými nále- žitostmi tohoto oznámení jsou jednak sdělení (údaje o tom), že stanovy odborové organizace upravují její působení u zaměstnavatele a oprávnění jednat (včetně údajů o orgánu odboro- vé organizace, který je podle stanov oprávněn jednat se zaměstnavatelem) a že alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, jednak doložení sdělovaných údajů. Oznámení, které tyto náležitosti nesplňuje, odporuje zákonu a je – vzhledem k tomu, že to vyžaduje smysl a účel zákona – neplatným právním jednáním (§ 580 odst. 1 o. z.). Na základě takového právního jednání oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele nevznikají.“ 45 Soud dále pokračoval a učinil součástí právního jednání též prokazování určitých náležitostí. „Z uvedeného vyplývá, že závěr odvolacího soudu, podle něhož zákoník práce v ustanovení § 286 odst. 4 „nevyžaduje, aby odborová organizace splnění podmínek podle odst. 3 tohoto zákonného ustanovení též prokázala“, a podle něhož oznámení žalované- ho ze dne 18. 5. 2018 „zcela splňuje všechny náležitosti stanovené v § 286 odst. 3 a 4 zákoníku práce“ (přestože žalovaný nedoložil žalobkyni sdělené údaje o tom, že stanovy žalovaného upravují jeho působení u žalobkyně a oprávnění jednat a že u žalobkyně jsou v pracovním poměru alespoň 3 členové žalovaného), není správný. Správný proto nemůže být ani jeho rozsudek, který je na tomto závěru založen.“ 41 V rozsudku ze dne 28. ledna 2013, sp. zn. 21 Cdo 974/2012. 42 Srov. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 12. 3. 2020, č. j. 7 C 368/2018-201, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 17. 7. 2020, č. j. 7 C 368/2018-250. 43 Včetně případu, kdy i Městský soud v Praze potvrdit rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3, kterým soud prvního stupně vyhověl žalobě na určení, že OS KOVO nepůsobí u zaměstnavatele. Tak usnesení Městského soudu v Praze č.j. 62 Co 194/2020- 267. 44 Který dovodil (zjednodušeně řečeno), že oznámení je oznámení a odborová organizace není povinna ničeho prokazovat. Jednalo se o rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. října 2020 č. j. 62 Co 194/2020-261. Srov. Kovák ze dne 23.11.2020, titulní strana. 45 Jedná se o rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 863/2021-330.

67