Pracovní právo 2021

Na tomto místě si nemůžeme odpustit komentář k poměrně nedávnému rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Ads 335/2018 – 32 ze dne 29. 5. 2020, ze kterého lze dovodit, že „srovnatelný zaměstnanec“ fakticky vůbec neexistuje mimo jiné z důvo- du absence loajality agenturního zaměstnance k uživateli. S tímto názorem nesouhla- síme, neboť podle našeho názoru opomíjí základní povahu agenturního zaměstnávání, tj. jeho dočasnost. Podotýkáme, že mzda je odměnou za práci a nikoli za loajalitu. K možným argumentům, že kmenový zaměstnanec je zpravidla výkonnější a zkušeněj- ší, je třeba konstatovat, že rozdíly ve výkonnosti (a bezesporu i loajalitě) existují při- rozeně i mezi jednotlivými kmenovými zaměstnanci uživatele. Tato linie zdůvodnění závěrů soudu tudíž podle našeho názoru neobstojí. Vraťme se však od rozsudku, který vytvořil prostor pro nerovné zacházení se za- městnanci agentur práce, k dopadům epidemie na samotné agenturní zaměstnávání třetizemců. Jak již bylo uvedeno výše, agenturní zaměstnanec by měl podle našeho názoru být pro uživatele dražší než zaměstnanec kmenový. V oblasti zaměstnávání ci- zinců ze třetích zemí je nutno počítat dále s tím, že proces získávání zaměstnanců ze zahraničí, který je i za „běžného“ stavu časově i ekonomicky náročný, se s pandemií koronaviru ještě prodloužil. Je nutné uvědomit si, že zaměstnavatelé (a tedy i agentury práce) jsou nuceni vybí- rat potenciální zaměstnance – cizince ze třetích zemí – ze států, kde je možné žádosti o příslušná pobytová oprávnění podávat a kde probíhala bez přerušení řízení o jejich vydání. 33 Seznam takových zemí se v průběhu času mění a je tedy nezbytné poměrně flexibilně reagovat na to, z jaké „zdrojové země“ zaměstnanci mohou v daný okamžik do ČR cestovat. Současně je rozlišováno také mezi jednotlivými typy pobytových oprávnění vydávaných za účelem zaměstnání, kdy o některé lze žádat bez omezení a o jiné nikoliv. To klade požadavky na zvýšené úsilí ze strany agentur práce, které se mohou přirozeně promítnout do konečné ceny služby poskytované uživateli. Opatření v souvislosti s předcházením riziku zavlečení nákazy koronaviru však neskončila pouze u zamezení či omezení podávání žádostí o pobytová oprávnění v určitých zemích. Přijetím ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví č. j. MZDR-20599/2020- 1/MIN/KAN ze dne 15. 5. 2020 se totiž stanovila povinnost subjektů, které přijímají na území cizince za účelem ekonomické činnosti nebo vzdělávacích aktivit – a tedy i pro agentury práce jako zaměstnavatele, zajistit cizincům: a) ubytování po celou dobu jejich pobytu na území České republiky, včetně mís- ta, kde bude vykonáváno karanténní opatření v případě jeho nařízení orgánem ochrany veřejného zdraví; b) zdravotní péči nebo registrujícího poskytovatele zdravotních služeb po celou dobu jejich pobytu na území České republiky;

33 Na základě ochranných opatřeních jsou země rozlišovány podle toho, jaké bylo na jejich území riziko nákazy koronavirem.

80