Pracovní právo 2021

2. Právní rámec monitoringu zaměstnance

2.1 Obecně k monitoringu zaměstnance – právní východiska Při monitoringu činností zaměstnance ze strany zaměstnavatele zpravidla dochází ke střetu několika právním řádem garantovaných práv. Na jedné straně se jedná o právo zaměstnance na soukromí v souladu s čl. 7 Listiny základních práv a svobod (dále jen „ LZPS “) 4 , ochranu lidské důstojnosti, eventuálně též ochranu osobních údajů v souladu s čl. 10 LZPS a ochranu důvěrnosti soukromé komunikace (listovního tajemství) v souladu s čl. 13 LZPS. Právo na soukromí a další jeho aspekty přitom dále obecně rozvádí zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ OZ “), který v § 86 stanovuje, že nikdo nemá právo zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Na straně druhé pak stojí vlastnické právo zaměstnavatele, který má v souladu s čl. 11 odst. 1 LZPS právo chránit vlastní i zaměstnanci svěřený majetek, což může zaměst- navatel dle § 316 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ ZP “) také přiměřeným způsobem kontrolovat. Vedle toho existuje i oprávněný zájem a právo zaměstnavatele požadovat a kontrolovat, zda zaměstnanec řádně koná svou práci dle pracovní smlouvy ve smyslu § 38 odst. 1 písm. a) ZP. Dle zmíněného § 316 odst. 1 ZP platí, že zaměstnavatel může přiměřeným způ- sobem kontrolovat, zda jeho zaměstnanci bez jeho souhlasu neužívají pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky a te- lekomunikačních zařízení. V tomto ustanovení ZP apeluje zejména na to, aby prová- děná kontrola byla přiměřená, konkrétní vodítko k tomuto nicméně blíže nestanovuje. V § 316 odst. 2 a 3 ZP jsou pak dále stanovena přísnější pravidla pro využití zvlášť invazivních sledovacích prostředků na pracovišti a ve společných prostorách zaměst- navatele, kterými jsou (i) otevřené nebo skryté sledování zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách zaměstnavatele, (ii) odposlech a záznam telefonických ho- vorů zaměstnanců, a (iii) kontrola elektronické pošty nebo listovních zásilek adre- sovaných zaměstnanci. Využití těchto sledovacích prostředků musí být odůvodněno závažným důvodem spočívajícím ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele. Pro zavedení těchto zvlášť invazivních prostředků monitoringu zaměstnanců je proto potřeba nejprve zkoumat, zda existuje závažný důvod spočívající ve zvláštní po- 4 Právo na soukromí je dle tohoto ustanovení Listiny základních práv a svobod garantováno bez míst- ní či osobní limitace, tedy i na pracovišti. Výkladem práva na soukromí zaměstnance na pracovišti se zabýval také Evropský soud pro lidská práva, např. rozhodnutí ve věci Niemitz proti Německu, stíž- nost 13710/88, Klass a ostatní proti Německu, stížnost 5029/71, Malone proti Spojenému království, stížnost č. 8691/79, Bărbulescu proti Rumunsku, stížnost č. 61496/08 atd. Blíže viz COUNCIL OF EUROPE/EUROPEAN COURT OF HUMAN RIGHTS. Guide on Article 8 of the European Con- vention on Human Rights [online]. 2020 [cit. 2021-11-14]. Dostupné z: https://www.echr.coe.int/ documents/guide_art_8_eng.pdf.

87