Pracovní právo 2021

odst. 2 ZP. V ostatních případech je tento faktor irelevantní, avšak stále je nutné zva- žovat přiměřenost daného monitoringu. V tomto ohledu se lze ztotožnit se závěry komentáře k § 316 ZP 7 , a sice že míra ochrany zaměstnance závisí také na prostorách, ve kterých zaměstnanec práci vykoná- vá. V souvislosti s tím se bude měnit očekávání zaměstnance na soukromí. V případě práce z domova se tak lze domnívat, že očekávání zaměstnance týkající se ochrany jeho soukromí budou vyšší než v případě výkonu práce na pracovišti v prostorách zaměstnavatele. Zaměstnavatel by tak měl předmětnou odlišnost při výběru způsobu monitoringu dostatečně zohlednit 8 . Způsoby monitoringu se budou zpravidla lišit také dle režimu, v jakém zaměstna- nec práci z domova vykonává. Je tak rozdíl, zda se jedná o tzv. domáckého pracovníka dle § 317 ZP, nebo o práci z domova během pracovní doby určené zaměstnavatelem, na kterou se uplatní ZP stejně jako na zaměstnance vykonávajícího práci na pracovišti. V prvním případě budou některé formy sledování zapovězeny, neboť jejich využití z povahy věci nemůže naplnit zamýšlený účel sledování. Jako příklad lze uvést sledová- ní využívání aplikací na každodenní bázi u domáckého pracovníka, který si práci sám rozvrhuje. U takového zaměstnance nelze z menší pracovní výkonnosti v určité dny vyvozovat žádné důsledky. 2.3 Monitoring zaměstnance a ochrana osobních údajů Pokud pomineme návštěvu zaměstnance nebo kontrolní telefonické hovory ze strany zaměstnavatele, většina monitoringu a kontrol zaměstnanců pracujících z do- mova je prováděna prostřednictvím moderních technologií a zahrnuje zpracování osobních údajů těchto zaměstnanců. Pokud tedy vyhodnotíme, že konkrétní mo- nitoring zaměstnance či jeho kontrola je dle ZP oprávněná, a zahrnuje zpracování osobních údajů, je nutné se dále zabývat tím, jaké požadavky jsou na zaměstnavatele kladeny v oblasti regulace ochrany osobních údajů. Mantinely monitoringu a kontroly zaměstnavateli totiž nastavuje nejen ZP, ale i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpra- cováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ ES (dále jen „ nařízení GDPR “ nebo „ GDPR “). Zpracováním osobních údajů se obecně v souladu s nařízením GDPR rozumí ja- kákoliv operace s osobními údaji, která je systematicky prováděna pomocí či bez po- moci automatizovaných postupů, a to za určitým účelem. Řadí se zde několik činností,

7 ŠTEFKO, Martin. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Zákoník práce. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 1246. 8 Očekávání soukromí je jedním z významných faktorů rozhodujících pro určení zásahu do soukromí zaměstnance. Nejedná se však o faktor jediný. K tomu blíže viz rozhodnutí ve věci Bărbulescu v. Rumun- sko, stížnost č. 61496/08.

89