ŠAVŠ Studie 2020

osob, a tudíž musí být zajištěn kontinuální provoz a kompatibilita systémů v průběhu celé cesty uživatele bez ohledu na umístění, typ, vlastníka či jiné náležitosti dopravní sítě. Kouzlo využití potenciálu autonomní mobility spočívá právě ve vzájemné kompa- tibilitě provozu a dopravní infrastruktury nejen na národní, ale i mezinárodní úrovni (Evropský parlament, 2015, bod 49). V opačném případě by totiž docházelo k paradox- ním případům nemožnosti opustit s autonomním vozidlem hranice státu právě pro ne- jednotnost pravidel silničního provozu. Jako příklad může posloužit motorista slovenské státní příslušnosti, jenž chce použít samořiditelné auto vyrobené v Německu pro účely pracovní cesty z Českých Budějovic do Lince. Takový uživatel by při nejednotné nad- národní úpravě v okamžiku nájezdu na rakouskou dálniční síť ztroskotal na špatné ko- ordinaci požadovaných systémových parametrů, nekompatibilním systému sdílení dat mezi vozidly navzájem a nejednotnosti pravidel silničního provozu (dopravní značení, světelná signalizace apod.), s jejichž analýzou vůz při řízení pracuje. Celá automatizace by se tak minula účinkem. 5.3.3 Tematické okruhy potřebných změn právního řádu Právně relevantní z pohledu možnosti masivního uvádění plně autonomních au- tomobilů na trh jsou zejména 3 tematické oblasti. Nekorunovanou královnu diskuzí o ingerenci umělé inteligence do společenského života stále představuje otázka odpo- vědnosti (Evropský parlament, 2017, bod 47 an.), a i tento příspěvek se jí níže věnuje. Neméně důležitou rovinou je dále otázka nakládání s daty (Ministerstvo dopravy, 2017, s. 4), jež budou při provozu snímány senzory a zpracovávány příslušnými algoritmy. Další oblastí žádající si pozornost jak v očích zákonodárcových, tak v diskuzích u kula- tých stolů je uzpůsobení pravidel silničního provozu a infrastruktury (Ministerstvo dopravy, 2017, s. 16 an.). 5.4 Datové propojení a ochrana údajů Technologie ve výbavě vozidla by dle předpokladů kromě zpracovávání údajů snímaných z okolí měla vytvářet vlastní data, která budou dále sdílena jednak s ostatní- mi auty na silnici, jednak s digitálními polohovými družicemi udržujícími směr jízdy, a případně i automobilkou, jejímž úkolem bude kontrola bezpečnosti a aktualizace za- budovaných systémů. Auta budou propojena rovněž s okolní dopravní infrastrukturou. Jde tedy o obrovskou masu dat, přičemž v případě, kdy před uvedením datově propoje- ných vozidel do reálného provozu nebudou dostatečně nastavena pravidla pro ochranu zpracovávaných údajů, výrazně se zvýší riziko jejich zneužití např. pro kybernetickou kriminalitu či jinou trestnou činnost (příkladmo stalking, teroristické útoky apod.). 5.4.1 Územní plánování Autonomní vozidlo, v zásadě obdobně jako člověk v pozici řidiče, shromažďuje informace z okolí, ty následně analyzuje, vyhodnocuje, a na základě toho pak provádí příslušný úkon (Ministerstvo dopravy, 2017, s. 8). Zatímco řidič-člověk získává infor- mace a sleduje okolí svými smysly, u autonomních vozidel („řidič-robot“) mají tuto činnost na starosti zabudované senzory (jako např. radary, kamery, přijímače globální- ho navigačního družicového systému apod.), jež jsou schopny určovat polohu vozidla

141