ŠAVŠ Studie 2020

4. zvyšování investic do obnovitelných zdrojů energie a dalších infrastruktur- ních projektů. 3.1.2 Použité metody Metody vícekriteriálního hodnocení jsou určeny pro ohodnocení diskrétní spočet- né množiny variant na základě množiny kritérií a preferencí rozhodovatele(ů). Metody PROMETHEE (ve skutečnosti se jedná o skupinu metod, které sdílí vnitřní logiku hodnocení) patří do rodiny tzv. outrankingových rozhodovacích metod, jejichž prin- cipem je nalezení outrankingových vztahů (tj. speciálních porovnávacích relací) mezi hodnocenými variantami. Od doby, kdy byly první PROMETHEE metody poprvé představeny Mareschalem et al. (1984), získávají stále více na oblibě – vznikají stále nová rozšíření a rozšiřuje se také počet aplikací: zacházení s jaderným odpadem (Briggs et al., 1990), logistika (Adali et al., 2016), hodnocení dodavatelů (Govindan et al., 2017) a mnoho dalších, viz rešeršní článek Durucasu et al. (2017). Výhodou skupiny metod PROMETHEE je jejich modularita – části algoritmu pů- vodní metody sloužící k určení pořadí variant lze použít také pro řešení jiných typů rozho- dovacích problémů, jako např. výběr optimálního portfolia variant (tzv. PROMETHEE V, (Brans a Mareschal, 1992)), analýza efektivity variant (Ishizaka et al. 2018), rozřazení variant do skupin (Sarrazin et al., 2018), či zhodnocení podobnosti profilů jednotlivých variant (tzv. GAIA analýza, (Ishizaka a Nemery, 2011)). Poslední jmenovaný problém je také případ, který je řešen v rámci této studie. S použitím principů metody PROMETHEE se tak bude sledovat, jak přistupují společnosti z automobilového průmyslu k SDG v různých koutech světa. Dále to, zda geografické umístění má nějaký vliv na množinu SDG, ke kterým se společnosti hlásí, a jestli v profilech sledovaných SDG lze najít nějaké závislosti a zákonitosti. Dále bude vysvětlen metodický popis zmíněné GAIA analýzy (Graphical Aid for Interactive Assistance) – grafického nástroje, pomocí něhož lze zkoumat podobnosti, a naopak rozdíly v profilech variant. Mějme vícekriteriální rozhodovací problém obecně o k kritériích a n variantách. Předpokládejme dále, že máme kompletní informaci o vý- konnosti všech variant z pohledu všech kritérií ( x j i označíme výkonnost j -té varianty z pohledu i -tého kritéria). Posledním vstupem potřebným pro aplikaci GAIA analýzy (stejně jako kterékoli z metod rodiny PROMETHEE) je tzv. preferenční funkce pro každé z kritérií, která pro každou dvojici variant i, l ( i ≠ l ) vyhodnotí, jak silně rozho- dovatel preferuje variantu i před variantou l podle kritéria j na základě jejich výkonností ( P j ( x i j , x l j )), a naopak také jak silně preferuje dle tohoto kritéria variantu l před varian- tou i ( P j ( x l j , x i j )). Sílu preference nazýváme tzv. preferenčním stupněm. Ten je určen podle rozdílu ve výkonnostech porovnávaných variant. Preferenční stupně jsou stanoveny pro všechny variace (bez opakování) složené ze dvou variant a navíc za každé kritérium zvlášť. Dohromady je tak vypočteno celkem n ( n – 1) k preferenčních stupňů. Důležitým úkolem rozhodovatele v této úvodní fázi metody je stanovení vhod- ného tvaru preferenční funkce. Tento krok poskytuje dostatečnou volnost pro co nej- přesnější namodelování řešeného problému. Na druhou stranu zase vnáší do modelu subjektivní prvek, jelikož volba reflektuje nejen míru znalosti řešeného problému, ale také zkušenosti s řešením problémů typově podobných. Pro preferenční funkci existuje několik zákonitostí, které rozhodovatel vždy musí respektovat:

95