ŠAVŠ Studie 2021 (5)

ve všech sledovaných zemích klesá (tedy nákladovost produkce se zvyšuje) a konverguje ke stejné hodnotě (tedy výroba je ve zkoumaných zemích spojena s přibližně stejnými provozními náklady). Co je konkrétní příčinou poklesu a konvergence ziskové marže, bude předmětem našeho dalšího šetření. S ohledem na strukturu provozního výsled- ku hospodaření se evidentně může jednat o pokles podílu dražší (prémiové) produkce v produktovém portfoliu, o nárůst výkonové spotřeby (spotřeby materiálu a energie) ve- doucí k poklesu přidané hodnoty, nárůst osobních nákladů či investic (odpisů). Důležité zjištění z hlediska očekávaného vývoje automobilového průmyslu ve sledovaných ze- mích je, že se rozdíly mezi ziskovostí jádrové země a integrovaných periférií stírají – v roce 2020 bylo možno generovat produkci v České republice, Německu a Slovensku s téměř srovnatelnou výší provozních nákladů. Řízení pracovního kapitálu (zásob, pohledávek, peněžních prostředků) je ve všech sledovaných konzervativní, když oběžná aktiva převyšují krátkodobé neúročené závazky. To je typické zejména pro německé podniky, které jsou předzásobeny na úrovni dvoumě- síční produkce a udržují likvidní prostředky ve výši cca třetiny celkových krátkodobých závazků. Značná část krátkodobých závazků německých podniků je však zpoplatněná (úročená), což není typické pro Českou republiku a Slovensko. Splatnost neúročených závazků v německých podnicích je oproti českým a slovenským podnikům téměř dvoj- násobná, což svědčí o silné vyjednávací pozici německých podniků vůči dodavatelům. Stálá aktiva (investice) jsou koncentrována zejména v Německu jakožto jádro- vé zemi a jejich produkční potenciál postupně klesá (v roce 2020 již z každého EUR vloženého do stálých aktiv byla vygenerováno pouze 1 EUR tržeb). Podniky v České republice a na Slovensku jsou výrazně štíhlejší, což však může být důsledkem využívání technologií, know how a dalších investic realizovaných mateřskými podniky v zahraničí. V důsledku toho je pravděpodobně produkce českých a slovenských podniků rovněž spojena s nižšími odpisy, což může pozitivně působit na provozní ziskovost. I to bude předmětem dalšího šetření. Kromě investic byl výrazný rozdíl mezi zeměmi zaznamenán také v oblasti financování. Podniky německého automobilového průmyslu jsou závislé na cizích zdrojích, které financují téměř tři čtvrtiny aktiv a z velké části jsou to zdroje zpoplatněné (cca polovina hodnoty aktiv). České a slovenské podniky využívají k finan- cování aktiv rovněž nadpoloviční podíl cizích zdrojů, ale z toho tvoří úročené zdroje pouze cca 10 –20%. Tato skutečnost však může být způsobena z velké části tím, že k financování je využíván vlastní kapitál investovaný mateřskými společnostmi ze zahra- niční (zejména z Německa). S využitím zpoplatněných cizích zdrojů je spojeno finanč- ní riziko vyplývající z nutnosti hradit fixní závazky. Ve zkoumaném období nicméně na úrovni nákladů kapitálu převažovaly v německém automobilovém průmyslu pozitiv- ní efekty zadlužení související s extrémně nízkou úrovní jejich nákladovosti. Levné cizí zdroje spolu s vynikajícím ratingem Německa, který zlevňoval i vlastní kapitál se odra- zily v nejnižší úrovni celkových nákladů kapitálu (WACC) mezi sledovanými zeměmi. Pozitivní efekt levného financování německých automobilových podniků nedo- kázal kompenzovat klesající provozní rentabilitu a zejména pak obrovský objem dosa- vadních investic do stálých aktiv. Německý automobilový průmysl dlouhodobě netvoří hodnotu pro vlastníky (viz rovněž Čižinská a Neset, 2020a). Německé podniky přitom tvoří páteř evropského automobilového průmyslu, když v roce 2020 vytvořily více než

112