ŠAVŠ Studie 2021 (5)

Obr. 6.1: Příklad blokového schématu uspořádání dvounapěťové palubní sítě osobního automobilu

Zdroj: Cetl, 2016 Několik světových výrobců automobilů a především výrobců elektropříslušenství a automatizačních komponent připravuje nebo již realizuje koncepční změny v uspořá- dání energetických agregátů vozidla a své výsledky a záměry byly již představeny veřej- nosti (zmiňme vzorky motorů se startérgenerátory firem Sachs, Fiat, Toschiba, Volvo, Siemens a dalších). Konstrukce startérgenerátoru se jeví jako pokročilá a koncepčně zcela nová a má charakter multifunkčního elektrického stroje a navíc s nezvyklými požadavky na jeho rozměry (vzhledem k umístění za motorem je požadována jeho minimální osová délka). Stroj tedy musí mít tvar disku, výkon 1 až 2 kW při frekvenci střídavého napětí několik stovek hertzů. Podobné požadavky a problémy jsou s konstrukcí elektricky ovladatelných spojek, měničů napětí s minimální úrovní emisí rušivých napětí, novou koncepcí akumulátoro- vých baterií a aplikací nové součástky – superkondenzátoru – v praxi. Přičemž všechny nové komponenty a součástky jsou většinou řízeny palubním počítačem (Cetl, 2016). Jak již bylo řečeno, vyřešení celého systému nové elektrovýzbroje při dodržení všech zásad elektromagnetické kompatibility a eliminace všech významných zdrojů ru- šivých napětí (jimiž jsou zejména výkonové měniče napětí, poměrně dlouhé kabelové rozvody, množství výkonových spínacích prvků v obvodech se značnými proudy a zátě- ží s indukčním charakterem) je poměrně obtížné. Tato problematika je velmi rozsáhlá a u každého problému v dané oblasti lze nalézt množství problémů dílčích, které je nutné brát v úvahu a jejich řešení vyžaduje je řešit ve vzájemných souvislostech tak, aby nebyla narušena kompatibilita všech instalovaných zařízení a vozidlo mohlo vyhovět stále se zpřísňujícím normám v této oblasti, a proto se touto problematikou zabývá řada výzkumných pracovníků v různých firmách po celém světě.

221