ŠAVŠ Studie 2021 (5)

Rok 2020 2019 2018 2017 2016 2015 2014 2013 AT 3,27% 5,01% 5,09% 4,62% 4,53% 4,40% 3,98% 3,96% BG 2,83% 2,87% 2,66% 2,35% 2,17% 2,08% 1,75% 1,41% EE 0,97% 1,15% 1,21% 1,13% 1,21% 1,22% 1,18% 1,17% HR 0,82% 0,77% 0,53% 0,47% 0,45% 0,40% 0,34% 0,39% FI 0,76% 1,16% 1,14% 1,00% 0,85% 0,85% 0,82% 0,75% LT 0,73% 0,74% 0,75% 0,80% 0,71% 0,60% 0,60% 0,58% LV 0,40% 0,66% 0,72% 0,59% 0,47% 0,48% 0,50% 0,49% DK 0,22% 0,24% 0,20% 0,17% 0,17% 0,04% 0,05% 0,05% LU 0,16% 0,19% 0,19% 0,19% 0,18% 0,17% 0,17% 0,15% GR 0,08% 0,20% 0,17% 0,15% 0,16% 0,16% 0,14% 0,12% CY 0,04% 0,29% 0,31% 0,34% 0,33% 0,30% 0,27% 0,24% IE 0,01% 0,18% 0,21% 0,21% 0,24% 0,10% 0,09% 0,10% MT 0,00% 0,32% 0,38% 1,36% 1,74% 1,74% 1,76% 1,80% Zdroj: Vlastní výpočty dle dat Eurostat a databáze Orbis – Bureau van Dijk Českou republiku a Slovensko označuje Pavlínek (2017, 2020) jako integrované periferie ( integrated peripheries ) současného světového automobilového průmyslu, které jsou součástí globálních výrobních sítí ( global production network ) a jejichž směřování bylo podpořeno především výrazně nižšími mzdami a zdaněním a štědrou podporou investic ve srovnání s tradičními jádrovými zeměmi ( core countries ) jako je Německo, Francie, Belgie či Španělsko. Postavení automobilového průmyslu v těchto zemích odrá- ží specifické zapojení těchto zemí do globálních výrobních sítí automotive, kde klíčovou roli mají přímé zahraniční investice vlastnické firmy. Fungování německého automobilového průmyslu je však determinováno jinými faktory, než v případě zmiňovaných zemí střední a východní Evropy. Jak sumarizuje Čižinská a Neset (2020b), patří mezi tyto faktory jednak tradice automotive a jeho dlouholetý význam pro německou ekonomiku (obdobně jako v USA a Japonsku), ori- entace na luxusní (prémiový) segment, kde tržby dosahují vyšších hodnot než v jiném segmentu (dle Bormann et al., 2018 „ovládá“ německý automotive 75% prémiového segmentu světového trhu) a dominantní postavení ve vertikální globální výrobní síti, kde německý automotive prostřednictvím vlastnické kontroly ve výše zmiňovaných in- tegrovaných perifériích prosazuje a kontroluje orientaci na produkci s vysokou přidanou hodnotou (výzkum a vývoj, výrobní strategie, marketing, finální výroba) (Gereffi et al., 2005, Pavlínek & Ženka, 2016). Koncentrace na finální produkci (s vyšší přidanou hod- notou a následně tržbami) směřující postupně ve větší míře na export, kde meziprodukty jsou dodávány integrovanými perifériemi (Hummels et al., 1998, Gereffi et. al., 2005). Dle Pavlínka (2020) se ani přes rychlý rozvoj a modernizaci ( upgrading ) automo- bilového průmyslu pozice integrovaných periferií do budoucna nezmění a tyto země budou nadále přitahovat zejména produkci standardizovaných výrobků a komponent s nižší přidanou hodnotou a vyšší pracností.

96