ŠAVŠ Studie 2022 (6)

2.5 Diskuse a závěr V provedené analýze, která navazuje na náš předchozí výzkum (viz mimo jiné Čižinská a Neset, 2020a), byly zkoumány a komparovány klíčové generátory hodnoty podniků automobilového průmyslu se sídlem v České republice s výsledky podniků v dalších zemích EU27, primárně s podniky v Německu, které je tradiční jádrovou zemí orientující se na prémiovou produkci s vysokou přidanou hodnotou (viz Gereffi et al. 2005 a Pavlínek & Ženka, 2016). Česká republika je označována jako integrovaná periferie současného světového automobilového průmyslu, jejíž minulý i současný vývoj je determinován především nižšími mzdami, které dosud přitahovaly a do budoucna bu dou nadále přitahovat zahraniční investice orientované na produkci standardizovaných výrobků a komponent s nižší přidanou hodnotou a vyšší pracností (viz Pavlínek, 2017 a 2020). Uvedené faktory obecně působí protichůdně na generování zisku – produkce s nižší přidanou hodnotou snižuje provozní ziskovost (a naopak), zatímco nízké mzdové náklady provozní ziskovost zvyšují (a naopak). Jak bylo zjištěno v provedené analýze, provozní zisková marže podniků ve všech sledovaných zemích klesá (tedy nákladovost produkce se zvyšuje) a konverguje ke stejné hodnotě (tedy výroba je ve zkoumaných zemích spojena s přibližně stejnými provozními náklady). Tržby podniků v automobilovém průmyslu vykazují dlouhodobě klesající trend, který výrazně prohloubily důsledky pandemie Covid 19. Oživení v roce 2021 je na jed nu stranu pozitivním signálem, na druhou stranu se však částečně jedná o časově omeze ný efekt silné koruny na přelomu let 2021/2022 v kombinaci s přenosem růstu nákladů na zákazníka a s restrukturalizací produkce směrem k luxusnějším, dražším vozům (a ni koliv o růst objemu prodaných vozů). Provozní ziskovost podniků v automobilovém průmyslu ve sledovaných zemích vykazuje klesající tendenci a postupnou konvergenci. Výrazný propad ziskovosti byl v zemích EU27 zaznamenán v pandemickém roce 2020. Vývoj roku 2021 byl velmi specifický. Na jedné straně se kromě přetrvávajících negativních důsledků pandemie Covid 19 připojily také obtíže spojené s nedostatkem polovodičů, a z toho plynoucí ho nedostatku nových vozů. To v konečném efektu působilo na ziskovost pozitivně. Projevila se podniky nastolená úsporná opatření a současně výpadky v dodavatelských i prodejních řetězcích vyvolaly výrazný převis poptávky. To umožnilo podnikům v auto mobilovém průmyslu zvýšit ceny produkce a přestrukturovat sortiment směrem k více rentabilní produkci. Výrobci také nebyli nuceni povzbuzovat poptávku poskytováním slev. Na výsledcích českých podniků, jejichž produkce směřuje především do zahraniční, se rovněž pozitivně podepsalo posílení české koruny na konci roku 2021. S ohledem na vlastnickou strukturu podniků v českém automobilovém průmyslu docházelo ve sledovaném období k postupnému odlivu likvidity (peněžních prostředků a ekvivalentů) do zahraničí. Tento efekt se naplno projevil v pandemickém roce 2020, kdy současně s výplatou dividend došlo k poklesu peněžních toků generovaných provoz ní činností. Skončilo tak předchozí několikaleté období nadprůměrného zůstatku pe něžních prostředků v aktivech podniků českého automobilového průmyslu. Současně se však jedná o posun k vyšší efektivnosti využití investovaného kapitálu, přičemž okamžitá likvidita podniků v České republice je i po odlivu peněžních prostředků srovnatelná s průměrem zemí EU27.

95