UMĚLÁ INTELIGENCE V AUTOMOTIVE / David et al.

8.2 UPLATNĚNÍ UMĚLÝCH NEURONOVÝCH SÍTÍ V MODELU PREDIKTIVNÍHO TEMPOMATU OSOBNÍHO AUTOMOBILU

8.2.1 Tempomaty Nejčastějším systémem pro zlepšení viditelnosti, který však zasahuje do rychlosti vozidla je adaptivní tempomat (Adaptive Cruise Control – ACC). Rozdíl mezi klasic kým tempomatem a adaptivním tempomatem spočívá v tom, že klasický tempomat funguje na volné silnici jako pouhý regulátor rychlosti a zachovává konstantní rych lost automobilu na rozdíl od adaptivního tempomatu, který monitoruje pomocí či del stav před automobilem, a objeví-li se pohybující se překážka (automobil), dojede k ní na předurčenou vzdálenost, kterou poté zachovává (tj. upraví rychlost automobilu na rychlost automobilu jedoucího před ním). V případě, že indikuje stojící překážku adaptivní tempomat, zastaví v bezpečné vzdálenosti před překážkou. [8.5] Snímače a technické prostředky, které užívá systém adaptivního tempomatu orien tované ve směru jízdy, mohou být také směrovány i dozadu a do stran a i pro řidiče do „slepého“ úhlu. Informace a signály z těchto čidel mohou řidiči včas dát výstrahu před možností kolizí, popř. dát impuls k automatickému provedení zásahu manévru, který za mezí kolizi (Collision Warning Systems – CWS, Collision Avoidance Systems – CAS).

Obr. 8.2 Dosah a vyzařovací diagramy jednotlivých snímačů [8.6] Pro fungování samotného systému ACC je nejdůležitějším senzorem radar fun gující na frekvenci 77 GHz s poměrně úzkým vyzařovacím diagramem, který ve velké distanci registruje překážku a zároveň identifikuje její rychlost (Obr. 8.3). Na přímé sil nici by pro jízdu byl dostačující pouze tento radar, avšak v hustém dopravě a v zatáčkách je nutné pro správnou funkci jej doplnit infračervenou kamerou, popř. videokamerou fungující ve viditelné oblasti, které jsou napojeny na počítač umožňující zpracování ob razu a tak to neustále snímají a vyhodnocují dopravní situaci před automobilem.

115