ŠAVŠ Studie 2019

Nebezpečí uvedené v předchozím odstavci je reálné tím spíše, čím více je zákazník „uzamčen“ ( locked-in ) v důsledku svého výběru na primárním trhu do sítě dodávek a oprav stejné značky na trhu sekundárním. 37 Pokud tento jev nastává, pak hrozí i exis- tence (a následně potenciální zneužití) dominantního postavení výrobce, který je na pri- márním trhu vystaven ostré konkurenci, zatímco na trhu poprodejním se může ke svým nespokojeným klientům chovat bez obav, že ho rychle opustí. 38 To již v 80. letech mi- nulého století pocítily např. automobilky Volvo a Renault , dominantní právě a pouze na sekundárním trhu. 39 Nebezpečí omezování zákazníka výrobcem automobilu, který byl zakoupen na primárním trhu, se Komise snažila odstranit stanovením podmínek pro výjimky ze zákazu kartelů ve svých nařízeních o blokových výjimkách. V té aktuál- ně platné, č. 461/2010, je přímo zakázáno omezovat prodej náhradních dílů, nástrojů a diagnostického vybavení a technických informací nezávislým servisům, podmiňovat zachování záruky opravami vozu jen v autorizovaném servisu atd. (Evropská komise, 2010b). Smysl je nabíledni: čím větší bude konkurence značkových a neznačkových dílů a servisů na sekundárním trhu, tím méně pravděpodobné bude uzamčení zákazníka v síti výrobce té značky automobilu, kterou si zakoupil. Ačkoli otevřením servisní sítě nezávislým subjektům bylo v rámci EU v podsta- tě zlikvidováno nebezpečí, že za současných podmínek bude některá z evropských au- tomobilek shledána dominantní na sekundárním trhu (Temple Lang, 2011, s. 201), stejně uklidňující závěr nelze učinit ohledně splnění podmínky menšího než 30% po- dílu na tomto relevantním trhu (který je výchozím předpokladem pro výjimku ze zá- kazu kartelových dohod dle nařízení Komise č. 330/2010 o vertikálních omezeních). Zejména u trhu náhradních dílů, které nejsou mezi značkami zpravidla zaměnitelné, platí, že je-li výrobce automobilu současně hlavním dodavatelem těchto dílů, zůstává jeho podíl na trhu významný (Autorité de la concurrence, 2012a, s. 39, pozn. 84). Stanovisko Komise proto zní, že trh servisu oprav a údržby, i když je oddělený od trhu prodeje nových motorových vozidel, je spojený se značkou (Evropská komise, 2010c, bod 70), z čehož plyne, že automobilka při uzavírání dohod s autorizovanými servisy zpravidla na výhodu uvedené výjimky nedosáhne (Vogel a Vogel, 2018, s. 261; Wenger a Oberhammer a Berger, 2018, s. 274). V tomto bodě se však analýza sekundárních relevantních trhů dále komplikuje, protože tyto trhy lze dle poměrně subtilního rozlišení rozdělit na trhy navazující ( down- stream ) a předcházející ( upstream ). Toto dělení nemusí pohlížet na trh poprodejního servisu jako na trh nacházející se v moci jednoho hlavního aktéra (automobilky), neboť 37 Výklad locked-in problematiky na poprodejních trzích viz. Jones a Sufrin, 2011, s. 351-352. 38 Jde o situaci popsanou v „klasické“ kauze soutěžního práva EU ze 70. let 20. století týkající se švédského výrobce podkladních systémů Hugin, který zaujímal na trhu tehdejších Evropských společenství ne více než 12%. Jelikož byl jediným dodavatelem náhradních dílů pro opravy podkladem své značky, byl Komisí a po ní i Soudním dvorem shledán dominantním na poprodejním trhu. Viz Rozhodnutí Soudního dvora ES C-22/78 Hugin Kassaregister v. Commission EU:C:1979:138. 39 Rozhodnutí Soudního dvora ve věci C-238/87 AB Volvo v. Erik Veng, EU:C:1988:477, kde odmítnutí licence k produkci designově chráněné části vozidla nebylo shledáno zneužitím dominantního postavení a dále ve věci C-53/87 CICCRA v. Renault , EU:C:1988:472, v němž arbitrární odmítnutí dodávky originálních náhradních dílů nezávislému servisu (a jiné podobné praktiky) bylo shledáno zneužitím dominantního postavení.

239