SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Argumentačně přesvědčivá pasáž se týká možnosti zadržovat osoby, které ať japonské- ho původu, jsou prokazatelně loajální: „Občan, který je bez pochyb loajální, nepředstavuje žádnou hrozbu z hlediska sabotáže a špionáže. Loajalita je záležitostí srdce a mysli, nikoliv rasy, vyznání nebo barvy. Ten kdo je loajální, už ze samé podstaty není špion nebo sabotér. Pokud je moc zadržet je odvozeno od moci chránit válečné úsilí proti špionáži a sabotáži, pak detence, která nemá k tomuto cíli žádný vztah, je neospravedlnitelná.“ 108 Soud v tomto případě dal slečně Endo za pravdu a nařídil její bezpodmínečné pro- puštění. Rozhodnutí bylo podpořeno dvěma souhlasnými stanovisky. Soudce Murphy jde ještě dále než Soud a opakuje svůj názor, vyjádřený už v kauze Korematsu, totiž, že internace Američanů japonského původu je nepřípustná bez ohledu na loajalitu dotyčných Američanů. Soudce Roberts souhlasí s názorem Soudu, avšak odmítá názor, že Kongres nikdy neschválil internaci, jak vyznívá z některých částí rozsudku. Roberts prohlašuje, že Kongres si byl velmi dobře vědom toho, co armáda zamýšlí a snaha vyvinit legislativní moc a vše svést na exekutivu se mu jeví jako pokrytectví. 109 Toto rozhodnutí Soudu znamenalo smrtelnou ránu pro celý program internačních táborů, Rooseveltova administrativa začala couvat a vydala prohlášení č. 21, které ved- lo k propuštění všech loajálních Američanů japonského původu z internačních táborů a umožnilo jejich návrat na Pacifické pobřeží. 110 Dalo by se říci, že doba internace byla tímto rozsudkem definitivně překonána a skončena, avšak to by bylo příliš zjednodušující, následky nařízení č. 9066 a doby internace nešlo odstranit ze dne na den. Trvalo ještě dlouhé měsíce a roky než byli všichni internovaní opět na svobodě a jejich život se vrátil k normálu, o psychických následcích této doby ani nemluvě. 5. Závěr Doba internace zanechala černou skvrnu na tváři americké ústavnosti a dodnes patří k palčivým tématům. Osud Japonců a Američanů japonského původu za Války byl jednou z příčin uvolnění naturalizační politiky USA. Američané japonského původu se mnohem více zapojují do veřejného a politického života a ve svých pamětech popi- sují čas strávený v táborech. Na podnět JACLu vydává v roce 1988 Reaganova vláda zákon, který znamená for- mální omluvu vězněným spolu s přiznáním odškodného pro každého internovaného ve výši 20000 USD. 111 Na místech, kde dříve internační zařízení stála, jsou dnes vzty-

108 Rozhodnutí nejvyššího soudu USA ve věci Ex parte Endo. Op. Cit. 109 Rozhodnutí nejvyššího soudu USA ve věci Ex parte Endo. Op. Cit. 110 BANGARTH,S.D.op.cit.,str.182

111 QURESHI, B. FromWrong to Right: A U.S. Apology For Japanese Internment [online], c2013, [cit. 2016- 10-04]. Dostupné z: http://www.npr.org/sections/codeswitch/2013/08/09/210138278/japanese-inter- nment-redress

548