SBORNÍK 66 SVOČ 2016

zkoumání neproběhlo. 9 Tato práce je tedy unikátní v tom, že si klade za cíl podrobněji a komplexněji téma analyzovat. Tuto práce jsme již částečně publikovali jako diskuzní příspěvek 10 . Bohužel, i když jsme v ní kritizovali dosavadní názory, tak zůstala bez reakce. Koneckonců, i proto jsme vybrali toto téma k dalšímu 11 zpracování, aby mohlo být podrobeno kritice a diskuzi. V práci užíváme k dosažení cílů a ověření či vyvracení hypotéz, metod dedukce, indukce, analýzy, syntézy a abstrakce. Při výkladu právních předpisů využíváme ja- zykového výkladu tam, kde tento výklad nezpůsobuje absurdní následky a je z něj patrný obsah normy. V případech, kdy tomu tak není, tak normu vykládáme pomocí teleologického výkladu a jsou-li v kolizi, tak v souladu s ustanovením § 2 odst. 2 OZ jej upřednostňujeme. V práci užíváme také systematického výkladu. Argumenty tzv. logického výkladu řadíme k výkladu teleologickému. 1. Obecná úprava zadržovacího práva a jeho předpoklady Zadržovací (retenční) právo je jedním z věcněprávních zajišťovacích instrumentů. Nalezneme jej ve své obecné 12 rovině v § 1395 a násl. OZ a dále pak jsou jednotlivé zvláštní úpravy zadržovacího práva rozesety napříč zákoníkem 13 . Obecná úprava v OZ je převážně recipována z předchozí právní úpravy v OZ64. 14 Půjdeme-li zpět do minu- losti, pak zadržovací právo nalezneme také v § 471 OZO. Od té doby ovšem institut prošel určitým vývojem. 15 9 Rámiš se Sedláčkem jen poukázali na možnost zadržení „listinných“ cenných papírů, ale ani slovem nenaznačili možnost zadržení cenných papírů v zaknihované podobě z hlediska tehdejší právní úpravy. Blíže in SEDLÁČEK, Dušan, RÁMIŠ, Vladan. K některým aspektům zadržovacího práva po novele občanského zákoníku. Právní rozhledy , 2001, č. 3, str. 106. Přitom § 1 odst. 2 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, v posledním platném znění, stanovil, že na cenné papíry se vztahují ustanovení o věcech movitých, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Podotýkáme, že cenný papír tehdy mohl být z hlediska terminologie v listinné i zaknihované podobě. Mohlo tak zadržovací právo na cenné papíry v zaknihované podobě vzniknout alespoň analogicky. 10 ZAJÍC, Jaromír. Zadržovací právo k zaknihovaným cenným papírům. Právní rozhledy, 2015, č. 19, s. 674 a násl. Zdroj: Beck online. 11 V omezenějším rozsahu v jakém byl článek publikován, byl také konzultován s JUDr. Petr Tégl, Ph.D, za což mu také výše děkuji. 12 Pakliže nebude níže stanoveno výslovně jinak, bude analýza činěna na podkladě obecného zadržovacího práva v § 1395 OZ. 13 Např. zadržovací právo pro případ náhrady škody dle § 1015 OZ, ve prospěch správce cizího majetku dle § 1447 OZ, pronajímatele dle § 2234 OZ, skladovatele dle § 2429 OZ, komisionáře dle § 2465 odst. 2 OZ. Dle našeho názoru obecný institut zadržovacího práva a tyto specificky zakotvené případy zadržovacího práva vedle sebe obstojí, tzn., že tyto zvláštní skutkové podstaty nevylučují skutkovou podstatu obecnou a naopak. Jak uvádíme, dále existuje rozdíl v předpokladech „obecného“ zadržovacího práva a „zvláštních“ zadržovacích práv. 14 § 175 a násl. OZ64. 15 Např. od úpravy OZO až do tzv. velké novely OZ64 (zákon č. 509/1991 Sb.) bylo tedy zapotřebí, aby pohledávka vznikla či její vznik souvisel se zadržovanou věcí (debitum cum re iunctum) . Naše novodobé zadržovací právo nepřevzalo tento koncept a je možné věc zadržet na úhradu pohledávky bez ohledu

572