SBORNÍK 66 SVOČ 2016

že osoba vedoucí evidenci účtu se ZCP, je nebude také moci fyzicky vydat 38 oprávněné osobě. I kdybychom za vydání považovali „elektronické“ vydání dlužníku, obecně to nebude dobře možné, jelikož dlužník ve většině případů nebude oprávněn 39 si sám vést evidenci, na kterou mu byl ZCP takto vydán. Dle našeho názoru by ale nemělo jít pouze o případy vydání dlužníku jako tako- vému; ve vztahu k ZCP by měla být povinnost chápána jako přepsání, tj. povinnost vyhovět potencionálnímu pokynu dlužníka k převodu ZCP na účet jiné osoby nebo sice na účet téže osoby (tj. dlužníka), avšak vedený někým jiným . Takto širší pojetí má znovu opodstatnění v teleologii ustanovení. Smyslem zadržení je možnost zajistit pohledávky majetkem, který je umístěn u věřitele, resp. ve sféře, kterou ovládá jen věřitel. Není z tohoto pohledu rozdíl mezi situací, kdy má věc opustit sféru věřitele fyzicky a situací, kdy se tak má stát přepisem na jiný účet (do jiné evidence). Přepis ZCP na jiný účet lze chápat jako opuštění dispoziční sféry věřitele. 2.1.4 Zadržení ZCP ze své vůle Zanedbatelná není ani problematika, jakým způsobem je možné zadržet ZCP. Dle našeho názoru je z obecného 40 hlediska zadržení jednostranným neadresovaným 41 práv- ním jednáním 42 . Přejděme nyní k zadržení samotných ZCP. Domníváme se, že zadržení může spočí- vat v neprovedení potencionálního pokynu dlužníka k převodu ZCP na majetkový účet dlužníka vedený u jiné osoby, nebo vedený sice u věřitele, ale na účet vlastníka osoby odlišné od osoby dlužníka. V takovém případě dojde k zadržení v okamžiku, kdy byl věřitel povinen daný pokyn provést. Jinou formou dle nás může být blokace účtu se ZCP , kdy bude technicky znemožněno provedení budoucích potencionálních pokynů dlužníka. Ani v jednom případě by se nemělo jednat o porušení povinností věřitele, protože ten má k zadržení legitimní důvod. Co se blokování účtu týče, věřitel by měl blokovat pouze ZCP, které by postačily na úhradu daného dluhu.

38 Nikoli ve smyslu § 520 ve spojení s § 525 odst. 2 OZ. 39 Osoby vedoucí jednotlivé druhy evidencí jsou uvedeny v § 92 odst. 2 a 3 a § 93 odst. 2 a 3 ZPKT. 40 Ve speciálně úpravě zadržovacího práva najdeme příklady, kdy právo vzniká přímo ex lege – např. § 2429, 2465 odst. 2 OZ. 41 Zastáváme názor, že zadržení není adresovaným právním jednáním. Nebylo by totiž logické, aby věřitel jednou zasílal např. dopis dlužníku, ve kterém sdělí, že s účinnosti doručení zadržuje věc, a následně po úspěšném doručení informoval o vzniku zadržení, jak po něm vyžaduje zákon. 42 Dle našeho názoru je smysluplné jednajícího chránit, a proto by takové jednání mělo mít kvality práv- ního jednání. Pro případ, že by nesvéprávná osoba zadržela věc, o kterou by následně nebyla schopna pečovat jako řádný hospodář dle § 1397 OZ, a nebyla by tak schopna posoudit následky svého jednání, je vhodné, aby zadržení mohlo být rozporováno.

577