SBORNÍK 66 SVOČ 2016

Druhý z negativních předpokladů je obsažen v § 1396 odst. 2 OZ, kde je stano- veno pravidlo, že zadržena nemůže být věc tím, komu bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího práva. 48 Právě to se jeví být pro Ježka důvodem, proč ZCP zřejmě nemohou být objektem zadržovacího práva. Ježek tvr- dí: „ U zaknihovaných cenných papírů je zadržovací právo osoby vedoucí evidenci spíše vyloučeno ustanovením § 1396 odst. 2. Zadržet zaknihované cenné papíry, tj. zejména bránit jejich převodu na jiný majetkový účet, není oprávněn ten, komu bylo uloženo, aby s nimi naložil způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího práva“. 49 Tento názor je zajímavý i z jiných důvodů, když z něj lze zřejmě dovodit autorovo mínění, že povaha ZCP nevylučuje možnost jejich zadržení; zadržení však vylučuje pouze (slovy autora spíše 50 ) § 1396 odst. 2 OZ. Dále pak autor poukazuje, jak by mohlo vypadat samotné zadržení – bránění převodu na jiný majetkový účet – což je také v souladu i s naším přesvědčením. Na rozdíl od Ježka si nemyslíme, že § 1396 odst. 2 OZ paušálně vylu- čuje zadržení ZCP. Pojďme se tedy zabývat rozborem tohoto ustanovení. Komentářová literatura uvádí, že výše uvedená neslučitelnost by vznikla, pokud by to bylo ve výslovném rozporu s pokynem o nakládání s věcí učiněným tím, kdo věc předal (např. při obstarání prodeje věci). 51 S tímto souhlasíme. I tato neslučitelnost však dle našeho názoru může být prolomena principem autonomie vůle , tedy stanoví-li si strany jinak nebo stanoví-li jinak speciální zákonná úprava . Zákon tak výslovně činí, když normuje zvláštní zadržovací právo na úhradu pohledávek z komisionářské smlou- vy. 52 Co se týče možnosti smluvního odchýlení od základního pravidla, domníváme se, že si strany mohou ujednat, že zadržení je možné provést i po učinění pokynu, např. k převodu ZCP. Smluvní vyloučení základního principu dle našeho názoru obstojí i v rámci zkoumání § 978 OZ. Základní pravidlo je zde totiž stanoveno na ochranu samotného dlužníka, protože sleduje dlužníkovo přání projevené v pokynu, které by bylo zmařeno výkonem zadržovacího práva, a nikoli na ochranu práv třetích osob . Nedochází zde ani k rozšiřování rozsahu věcného práva 53 jako takového, ale k modifikaci obligačního vztahu. Jinak tomu je např. v případě, kdy by bylo sjednáno, že zadržení je možné i za účelem úhrady jakékoli nesplatné pohledávky. 48 Ledaže bude zahájeno insolvenční řízení, Viz § 1396 odst. 2 věta za středníkem OZ. 49 JEŽEK, Václav, Komentář k §1395 až 1399 in MAREK, Radan, JEŽEK, Václav. Cenné papíry v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 260. 50 Dodejme, že není nijak odkazováno na názor Richtera. Není nám ovšem známo, jestli autoři o svých vzájemných názorech na tuto problematiku věděli. 51 Jedná se o komentáře k § 176 odst. 2 OZ64, ale vzhledem k totožnému znění budou názory stejně apli- kovatelné ve vztahu k § 1396 odst. 2 OZ. MIKEŠ, Jiří, KRÁLÍK, Michal. Komentář k § 176 odst. 2. In ŠVESTKA, Jiří a kol. 52 § 2465 odst. 2 OZ. 53 Což by bylo v rozporu s principem numerus clausus věcných práv.

579