SLP 02 (2013)

ných systémů fatální důsledky. 520 Právě zájem na zachování této výhody i po zvýšení kvantitativního rozsahu dohody o provedení práce donutil předkladatele novelizace zákoníku práce provést zajímavý kotrmelec. S účinností od 1. 1. 2012 výkon práce v pracovněprávním vztahu založeném dohodou o provedení práce zakládá též účast na důchodovém, nemocenském a veřejném zdravotním pojištění, ale pouze tehdy, pokud bude zaměstnanci při splnění dalších podmínek zúčtován započitatelný pří- jem v částce vyšší než 10 000 Kč. 521 U zaměstnanců vykonávajících práce v pracovním poměru či pracovněprávním vztahu založeném dohodou o pracovní činnosti přitom zakládal v roce 2011 účast na důchodovém, nemocenském a veřejném zdravotním pojištění příjem pětkrát nižší (ve výši alespoň 2000 Kč v daném měsíci). V čím zájmu je takováto úprava, není těžké uhádnout. ͮ. Obsah pracovní smlouvy Pro posouzení charakteru založeného vztahu nehrají v české úpravě roli podstatné náležitosti pracovní smlouvy, nejedná se totiž o žádná specifická ujednání (jako v pří- padě britského testu vzájemných závazků). Každý, kdo by měl začít pro druhého praco- vat (poskytovat služby), potřebuje vědět – co, kde a od kdy má začít konat. Pro platné sjednání pracovní smlouvy se vyžaduje, aby zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem všechny její nezbytné náležitosti, tak jak je stanoví ust. § 34 odst. 1 zákoníku práce. Význam nemá ani název, který dané smlouvě smluvní strany zvolí. 522 Pracovní smlouva musí obsahovat ujednání o druhu práce (co), 523 místu výkonu práce (kde) a dni nástupu do práce (od kdy). Pracovní smlouva obsahuje obvykle explicitně či implicitně ujednání o dlouhodobé spolupráci smluvních stran, 524 o časo- vé mzdě, o práci za řízení a dispozic zaměstnavatelových s jeho prostředky pracovními a o osobní pracovní povinnosti. 525 V případě pracovní smlouvy nejde o zhotovení urči- tého hmotného výsledku lidské činnosti, ale o opakované poskytování služeb. Pokud by byl naopak smluven konkrétní výsledek práce, svědčilo takové ujednání spolu s od- 520 Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Co 130/74. 521 Srov. část jedenáctá (nové ust. § 7a zákona o nemocenském pojištění), část čtvrtá a pátá novely zákoníku práce, tisk č. 411 PS, PČR. 522 K totožnému italskému přístupu Nogler, L.: The Concept of Subordination in European and Comparative Law, University of Trento, Italy, 2009, str. 99 a násl. 523 Zákoník práce neurčuje, jakým způsobem má být druh práce v pracovní smlouvě sjednán. Ponechává se to na dohodě obou účastníků pracovní smlouvy. Toto ujednání však musí splňovat určité požadavky uvedené v ust. § 37 OZ, především musí být sjednáno určitě a konkrétně, jinak je neplatné. Druh práce bude v pracovní smlouvě sjednán tzv. druhově, například stavební dělník, mzdová účetní, nebude obsa- hovat jednotlivé pracovní úkony. Zaměstnavatel nemůže s odkazem na pracovní náplň bez dalšího poža- dovat, aby zaměstnanec konal práce, jež se sjednanému druhu práce vymykají. Srov. např. Hochman, J. Judikatura v pracovním právu, Linde 1999, str. 15 a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Cz 3/88 či Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 16 Co 469/95. 524 Srov. Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 15 Ca 219/2000. 525 Srov. Nejvyšší soud rozsudek Rv1237/25, Vážný VII. B, 1925.

107