SLP 02 (2013)

pracovněprávního vztahu upravoval v ust. § 13 odst. 1 v redakci do 31. 12. 2011 když stanovil, že pracovněprávní vztahy podle tohoto zákona mohou vzniknout jen se sou- hlasem fyzické osoby a zaměstnavatele. 561 Vzhledem ke svému významu je část zásady svobody práce upravena též v čl. 9 Listiny jako zákaz nucené práce. Dle předmětné úpravy nesmí být nikdo podroben nuceným pracím nebo službám. Zákaz otroctví a nucené práce je dále upraven v násle- dujících pro Českou republiku závazných mezinárodních smlouvách: v čl. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v čl. 5 Listiny základních práv Evropské unie nebo v Úmluvách MOP č. 29 a 105. Úmluva č. 29 o nucené nebo povinné práci 562 v čl. 2 vymezuje „nucenou nebo povinnou práci“ jako každou práci nebo služ- bu, která se na kterékoli osobě vymáhá pod pohrůžkou jakéhokoli trestu a ke které se řečená osoba nenabídla dobrovolně. Dle našeho názoru zákaz nucené práce obsahuje svobodu od přímusu do práce, což zásadním způsobem ovlivňuje dovolenost soudu nahradit souhlas zaměstnance s výkonem práce (více u smlouvy o smlouvě budoucí). 563 Úmluva č. 105 týkající se odstranění nucené práce 564 zavazuje Českou republiku, že potlačí a nebude využívat v jakékoliv formě nucenou nebo povinnou práci jako prostředku politického nátlaku nebo politické výchovy nebo jako trestu za zaujímání nebo vyjadřování politických názorů nebo názorů ideologicky protichůdných nastole- nému politickému, sociálnímu nebo hospodářskému systému, jako metody mobilizace a využívání pracovních sil pro účely hospodářského rozvoje; jako prostředku pracovní kázně; jako trestu za účast ve stávkách; či jako prostředku rasové, sociální, národnostní nebo náboženské diskriminace. Zákaz nucené práce se dle čl. 9 odst. 2 Listiny nevztahuje na: práce ukládané podle zákona osobám ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osobám vykonávajícím jiný trest nahrazující trest odnětí svobody, vojenskou službu nebo jinou službu stanovenou zá- konem namísto povinné vojenské služby, službu vyžadovanou na základě zákona v pří- padě živelních pohrom, nehod, nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty, a jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdra- ví nebo práv druhých. Za nucené práce a služby nelze dle Ústavního soudu v zásadě považovat ani ty práce a služby, jež vyplývají z občanskoprávních závazků upravených občanským zákoníkem a dalšími soukromoprávními předpisy. 565 Dalším případem, k němuž se Ústavní soud vyjadřoval, byl přechod práv a povinností z pracovněpráv- ních vztahů. K přechodu opakovaně docházelo a dochází v souvislosti s transformací soukromého i veřejného sektoru. Ani zde Ústavní soud nechápal přechod práv a po- vinností z pracovněprávních vztahů jako ukládání nucených prací. 566 Jako adekvátní 561 K zahraniční úpravě srov. např. čl. 1.1 Ley Estatuto de los trabajadores. 562 Publikovaná sdělením č. 506/1990 Sb. 563 Srov. též čl. 10 polského zákoníku práce. 564 Publikovaná sdělením č. 231/1998 Sb. 565 Nález pléna ÚS sp. zn. Pl. ÚS 37/93. 566 K autoritativní delimitaci úředníků státu na jednotky samosprávy srov. nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 34/02.

113