SLP 02 (2013)

prostředek nápravy shledal právo zaměstnance skončit pracovní poměr výpovědí bez uvedení důvodu, byť zaměstnanec je povinen dočasně pracovat po výpovědní dobu. Druhou dimenzí zásady svobody práce je autonomie vůle stran při utváření obsahu jejich závazkového vztahu. V této podobě se zásada svobody práce neliší od občansko- právní zásady autonomie vůle. V pracovněprávním vztahu je do značné míry kladen důraz na ochranu slabší strany, která tak představuje dílčí korektiv nechtěných důsled- ků autonomie vůle zaměstnavatele a zaměstnance. 567 Typickým příkladem výkonu prací, u nichž absentuje dobrovolnost, je pracovní povinnost odsouzených osob. V českých zemích měli vězni tradičně povinnost praco- vat vždy, obvykle se jednalo o manuální těžké práce konané za problematických pra- covních podmínek jako práce v kamenolomech, výstavba či oprava opevnění, údržba kanalizace či pomoc v nemocnicích a chudobincích. 568 Postupně docházelo k huma- nizaci pracovních podmínek, někteří vězni si např. mohli práci vybrat dle vlastních preferencí, 569 či političtí vězni nemuseli pracovat vůbec. Práce tak byla obvyklou sou- částí trestu, byť dnes je zdůrazňován především její výchovný charakter a resocializační význam. Dle Evropských vězeňských pravidel, které se zavázala dodržovat též Česká re- publika, nesmí být práce použita jako trest a pracovní zařazení nesmí být pojímáno jako sankce (pravidlo 26.1 Evropských vězeňských pravidel). Odměna za vykonanou práci dále plní funkci nástroje vedoucího k náhradě škody způsobené trestnou činností. Naopak obviněný nepodléhá pracovní povinnosti a jeho výkon práce zcela podléhá obecné úpravě v ZP, a to včetně odměňování. 570 Z povahy věci se však i při zaměstnání obviněných užijí základní zákonné zásady o odděleném umístění jednotlivých skupin obviněných a přihlíží se k bezpečnostním hlediskům. Vzhledem ke specifické funkci vazby musí se zařazením k výkonu práce souhlasit též orgán činný v trestním řízení nebo soud, pro jehož potřeby je obviněný držen ve výkonu vazby. Jak nicméně podot- kl ombudsman, ve skutečnosti je zaměstnáno resp. do práce zařazeno pouze mizivé procento obviněných. Důvodů je celá řada. Pobyt obviněného ve výkonu vazby je kratší než pobyt odsouzeného ve výkonu trestu, obviněný musí být kdykoliv k dis- pozici orgánům činným v trestním řízení, svůj čas by měl věnovat přípravě obhajoby a nezanedbatelnou roli zde hraje zřejmě i fakt, že na zaměstnaného obviněného se plně vztahuje pracovněprávní úprava. 571

567 Jako zásada svobody práce bývá interpretován čl. 10 polského zákoníku práce. 568 Viz např. Domácí řád pankrácké věznice z roku 1889 dostupný na http://www.vscr.cz/generalni-reditel-

stvi-19/informacni-servis/historie-104/domaci-rad (Cit.: 15.6.2012). 569 Jednalo se např. o vězně ve vězení 1. stupně v době první republiky.

570 To ostatně potvrzuje ust. § 19 odst. 2 zákona č. 293/1993 Sb. o výkonu vazby, v platném znění, když sta- noví: „ Pracovní zařazení, odměňování, zdravotní pojištění a sociální zabezpečení upravují zvláštní předpisy. “ V souladu s ust. § 19 cit. zákona může být obviněný na vlastní žádost po dobu trvání vazby pracovně zařazen v rámci pracovních možností věznice. 571 Stanovisko VOP, Sborník stanovisek č. 6, 2010, VOP, str. 163.

114