SLP 02 (2013)

želství je v zákoně č. 115/2006 Sb. zdůrazněna též v souvislosti s nemožností uzavřít registrované partnerství mezi osobami různého pohlaví. 774 Registrovaný partner dále nemá v souladu s touto koncepcí ani rovné postavení srovnatelné s manželem v sociálním pojištění. Tak např. v důchodovém pojištění mu nenáleží ani vdovský, ani vdovecký důchod, 775 v nemocenském pojištění nemůže jako registrovaný partner uzavřít dohodu s matkou, že bude pečovat o dítě, ve veřejném zdravotním pojištění na něj není pamatováno v souvislosti s okruhem osob, o něž lékař pečuje jako o blízké osoby (ust. § 17 odst. 7 zák. č. 48/1997 Sb., v platném znění). Je sice pravdou, že ust. § 180f zákona č 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění, uvádí, že pokud jsou v tomto zákoně uvedeny pojmy „manžel“, „manželství“ nebo „dítě manžela“, rozumí se tím i partner, partnerství, dítě jednoho z partnerů nebo dítě svěřené do péče partnera. 776 Za partnera se tak dle ust. § 180f odst. 2 cit. zákona považuje osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví. V důvodové zprávě k návrhu zákona, který toto ustanovení přinesl, se však uvádí: „Právní řád České republiky institut registrovaného partnerství upravuje (…).“ 777 Není zde již uvedeno, že s registrovaným partnerstvím český zákonodárce stále zachází stejně jako s manželstvím. Na otázku, zda český právní řád zachází s registrovaným part- nerstvím jako s manželstvím, tedy zní odpověď ne. Není proto jasné, proč byli právě v případě omezujícího zákazu vzniku pracovněprávního vztahu registrovaní partneři s manželi „zrovnoprávněni“. Druhým argumentem je existence společného jmění manželů (SJM). Tento důvod platí pouze pro manžele, mezi registrovanými partnery SJM nevzniká. Argumentem proti přípustnosti vzniku a existence pracovněprávního vztahu mezi manžely má být skutečnost, že mzda, plat či odměna z dohody vyplacené zaměstnanci (jednomu z manželů) za výkon závislé práce by se staly součástí SJM, a tím by k nim získal ales- poň potenciálně přístup též druhý z manželů, kterým je zaměstnavatel. Pomineme-li případy, kdy dojde ke zrušení společného jmění manželů za trvání manželství, k čemuž v praxi dochází, pak lze argumentovat, že manželé mohou smlouvou uzavřenou for- mou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění man- želů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Pokud manželé nezúží rozsah SJM, stává se součástí SJM nejen odměna za výkon práce, ale též příjem zaměstnavatele.

774 Srov. ust. § 2 odst. 1 zákona č. 115/2006 Sb. 775 K tomu srov. především rozsudek SD EU Maruko C-267/06.

776 Z této právní úpravy vychází též praxe MPSV, která za rodinného příslušníka považuje též partnera či partnerku, se kterým občan EU uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů členského státu. Srov. výklad dostupný na http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_eu/zz_eu_prav_postaveni (Cit.: 2. 7. 2010). 777 Srov. bod 213 zvláštní části důvodové zprávy, tisk 191/0, PSP rok 2007.

159