SLP 02 (2013)

XI. PODLE POKYNŮ ZAMĚSTNAVATELE Znak „podle pokynů zaměstnavatele“ poukazuje na způsob, jakým zaměstnavatel re- alizuje právní nadřízenost vůči zaměstnanci. Jejím nástrojem je, jak konstatoval prvo- republikový Nejvyšší správní soud, „vázanost rozkazy zaměstnavatele v příčině konání služeb“ . 781 Jedná se o standardní znak, který je všeobecně rozšířen v české judikatuře 782 i kontrolní praxi 783 a lze jej nalézt též v zahraničních úpravách. 784 Výkon práce dle pokynů byl jako klíčová součást koncepce nadřízenosti zaměstnavatele zmíněn v roz- sudku SD EU ve věci Lawrie-Blum. 785 Doporučení spojuje výkon práce podle pokynů s uskutečňováním kontroly jedné ze smluvních stran [bod 13 písm. a) Doporučení], což je správné, neboť zaměstnavatel udělováním pokynů nejen zadává práci, ale též v průběhu jejího výkonu konkretizuje způsob provádění této práce a v případě jejich porušení sankcionuje jejich nedodržení. Zaměstnanec není „vlastníkem výrobních prostředků“ , dává zaměstnavateli k dispozi- ci svoji pracovní sílu, nerozhoduje však sám o způsobu svého pracovního nasazení. 786 Není ani oprávněn sám samostatně rozhodovat o způsobu provedení pracovního úko- lu. Ve Finsku, Německu, Nizozemí a Portugalsku postačí pro splnění tohoto znaku pouhá právní možnost dávat závazné pokyny zaměstnanci, soudy již nezkoumají, zda zaměstnavatel opravdu dispoziční právo vykonává. 787 Postačí existence povinnosti za- městnance poslechnout pokyn zaměstnance. 788 Stejný závěr by se nabízelo zaujmout též v české aplikační praxi. Příkazy k výkonu práce lze udělovat osobně, ale také prostřednictvím telefonu či rozličných jiných elektronických zařízení. 789 Řídící funkce zaměstnavatele je do znač- né míry zintenzivněna především detailností pokynů. Tak Nejvyšší soud na základě absence jiných než obecných pokynů ze strany údajného zaměstnavatele judikoval, že kapelník, který se zavázal, že bude za určitou měsíční gáži s dvoučlenným orchestrem 781 Srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 4. 1935, sp. zn. 14388/35, Boh. A 11836/1935. 782 Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích 10 Ca 3/2003 dále, pokud jde o závislou činnost, např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2004, č.j. 5 Afs 22/2003-55 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2011, č.j. 1 Afs 53/2011, bod 26 a násl. I k závislé práci zaujal tento výklad Tak např. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 3. 2006, č.j. 2 Afs 131/2005-49. 783 Srov. rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 11. 6. 2012, č.j. 1945/1.30/12/14.3, str. 1 a násl. a rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 4. 6. 2012, č.j. 1797/1.30/12/14.3, str. 2 a násl. 784 Např. k italské srov. rozsudek Corte di Cassazione ze dne 6. 7. 2001, č. 9167 in (2002) II RIDL 272 a dále rozsudky stejného soudu ze dne 27. 11. 2002 č. 16805 in (2003) 3 MGL 127, ze dne 10. 3. 2004 č. 5508, ze dne 9. 4. 2004, č. 4797 a ze dne 9. 4. 2004 č. 6983. Pouze v Maďarsku je tomuto kritériu přikládán nižší význam. Srov. Thematic Report 2009, Characteristics of the employment Relationship, str. 17. 785 Srov. bod 17. 786 Barancová, H.: Závislá práce, Pracovní právo – sborník, Bratislava, 2007, str. 17. Srov. Old Dutch Foods Ltd v Teamsters Local Union č. 213 (2006) BCJ č. 3127 (BCCA). 787 Thematic Report 2009, Characteristics of the employment Relationship, str. 17. 788 Court of Appeal (1995) IRLR 493, 495 (Henry LJ) – Lane v. Shire Roofing. 789 Srov. Czechowski, P.: Geolokalizacja pracowników – nowe wyzwania dla prawa pracy? PiZS, 2006, č. 4, str. 7.

161