SLP 02 (2013)

činnosti (typicky práce vykonávaná na jednom místě výhradně pro jednoho zaměst- navatele) a také z toho, že se bude jednat o činnost dlouhodobou a pokud k uzavření pracovněprávního vztahu mělo dojít především v zájmu osoby tuto činnost vykoná- vající, jejíž právní sféru neuzavření tohoto vztahu v konečném důsledku poškozuje. 941 Ústavní soud pak doplnil jako další indicie svědčící pro závislou činnost povinnost řídit se organizačním řádem navrhovatelky a pokyny jejího ředitele, dodržovat právní a jiné předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, účastnit se škole- ní či jiných podobných akcí uložených navrhovatelkou. 942 Naopak o závislou činnost zpravidla nejde, jedná-li se o specializovanou činnost vykonávanou pouze krátkodobě či nesoustavně, jejíž výkon je podmíněn faktory do značné míry nezávislými na vůli zadavatele (např. sezónní práce, práce závislé na počasí, práce podmíněné realizací jed- norázově získané zakázky apod.). 943 Na nastíněný vývoj judikatury reagovalo též Ministerstvo financí a přijalo prováděcí pokyn, 944 v němž za podstatný znak závislé činnosti ve smyslu zákona o dani z přijmů označilo skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet a s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí (plátce). 945 Závislou činností je činnost sku- tečně závislá na osobě plátce, což je nutno zjišťovat z povahy vykonávané činnosti, okolnostmi, za kterých je tato práce vykonávána a ze zájmu obou smluvních stran za- 941 Nejvyšší správní soud rozsudek č. j. 2 Afs 62/2004-70. Dále srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. prosince 2006, čj. 7 Afs 142/2005-67, kde soud identifikoval znaky závislé práce. V uvede- né kauze objednatel podnikající v oboru stavebnictví realizoval stavební činnost s pracovníky, s nimiž na období jednoho roku uzavíral, ať již písemně nebo ústně, smlouvy o dílo. Předmětem plnění těchto smluv byly výkopové, obkladačské, bourací, tesařské a jiné stavební práce. Jak vyplynulo ze svědeckých výpovědí těchto pracovníků, držitelů živnostenských listů, pracovali jen pro stavební firmu stěžovatele. Objednatel jim zadával konkrétní práci, kterou kontroloval a hotovou pak přebíral některý z jednatelů objednatele. Odměna za práci byla objednatelem hrazena měsíčně, výjimečně jednou za dva měsíce, a to 943 Nejvyšší správní soud rozsudek č. j. 2 Afs 62/2004-70. Dále např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. července 2006, čj. 2 Afs 173/2005-69. V předmětném případě plátcem příjmů a jeho smluv- ními partnery sjednávali smlouvy o dílo, na jejichž základě pak byly vykonávány těžařské a pěstební práce v lese. Objednatel ústně určoval místo, kde budou práce provedeny, jelikož smlouvy o dílo byly rámcové a jednotliví smluvní partneři se tak řídili při provádění sjednaných prací pokyny objednatele. Smluvní partneři používali vlastní ochranné pomůcky a do místa provedení díla se sami dopravovali. Navíc nesli odpovědnost i po předání díla, vedli evidenci provedeného díla, kterou za účasti objednatele srovnávali se skutečným stavem. Smluvní partneři podnikali soustavně a samostatně, dobu provádění díla i přestávky si určovali sami a dílo prováděli na vlastní náklady. Objednatel dodával zhotovitelům pouze pěstitelský materiál a postřik. Někteří ze smluvních partnerů objednatele dokonce dle jeho tvrzení měli provádět práce i pro jiné subjekty než pro něho. Odběratel dále tvrdil, že smluvní partneři sami trvali na jiném vztahu, než je vztah pracovněprávní. 944 D-285, Pokyn k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších a vymezení tzv. závislé činnosti, čj.: 53/79 983/2005-532, uveřejněn ve Finančním zpravodaji 2005, č. 9, str. 819. 945 Shodně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. prosince 2006, čj. 7 Afs 142/2005-67. na základě faktur vystavených jednotlivými pracovníky. 942 Tak usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 410/01.

188