SLP 02 (2013)

ložit pracovněprávní vztah. Jako nejčastější znaky a okolnosti dokládající vztah závislé činnosti fyzické osoby a osoby, od níž jí plyne příjem, Ministerstvo financí vypočetlo: – plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu a nese odpovědnost související s její činností, fyzická osoba má ve vztahu k plát- ci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec, – odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovně-právním vztahu, materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu, – vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby ve smyslu ust. § 13 zákona o daních z příjmu. 946 ͯ. Profesionální sportovci v kolektivních sportech Profesionalizace sportu sebou přinesla mimo jiné závažné otázky spojené s urče- ním pracovněprávního statusu profesionálního sportovce, jehož jediný příjem plyne z úplatného provozování sportovní činnosti. Tito sportovci přitom nemohou posky- tovat své služby ostatním klubům a i jejich výdělečné možnosti po skončení sportovní kariéry jsou do značné míry ovlivněny úspěchy, které během své sportovní kariéry dosáhli. Zvlášť citlivá je tato otázka zejména u kolektivních sportů, kde je sportovec vázán velmi podrobnými pokyny klubu, resp. trenéra týkajících se sportovní přípravy (včetně pití a stravy), místa sportování, doby zápasů a přestávek, přepravy na určené místo (společná přeprava z důvodu lepší koncentrace), spolupráce s ostatními spor- tovci (včetně chování), nutnost podřídit se týmové hře pod vedením trenéra a v ne- poslední řadě sankcí následujících v případě porušení pravidel a pokynů stanovených klubem. Samostatnost sportovce ovlivnit vlastními rozhodnutími způsob sportování je obvykle značn ě omezená. 947 Kluby i sportovci upřednostňují sjednávání občanskoprávních či obchodněprávních smluv regulujících úplatné sportovní aktivity. Důvodem je často flexibilnější možnost podřízení sportovce programu sportovní přípravy a účasti na zápasech, zakotvení dis- ciplinární odpovědnosti za porušení stanovených pravidel i pokynů trenéra či klubu, skončení vztahu v případě zdravotní nezpůsobilosti (i těhotenství) či neuspokojivých sportovních výsledků a především úspora na straně klubu ve věci odvodu záloh na daň z příjmů fyzických osob, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 946 D-285, Pokyn k aplikaci § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších a vymezení tzv. závislé činnosti, čj.: 53/79 983/2005-532, uveřejněn ve Finančním zpravodaji 2005, č. 9, str. 819. 947 Srov. Križan, L.: Mal by mať profesionálny futbalista na Slovensku postavenie zamestnanca? In: Bulletin slovenskej advokácie, č. 3, 2009, str. 28-29.

189