SLP 02 (2013)

ho zákoníku (zřejmě pouze tzv. méně významnou rozhodovací činnost) 1098 a vykonávat je v pracovním poměru na základě pracovní smlouvy či dohody o práci konané mimo pracovněprávní vztah. 1099 Zákonodárce se sice nechal původně inspirovat rozlišením činnosti statutára na zcela základní okruhy rozhodování a na tzv. méně významnou rozhodovací činnost, 1100 schválená dikce ust. § 66d odst. 4 obchodního zákoníku však nakonec takovému rozlišování neodpovídá. Pověření obchodním vedením dle předmětného ustanovení totiž nezahrnuje pouze rozhodování o základním zaměření obchodního vedení společnosti a rozhodování o pověření obchodním vedením, ale též účast na zasedání statutárního orgánu, ani jiné činnosti v rámci obchodního ve- dení společnosti, které obchodní zákoník nebo jiný právní předpis svěřuje do výlučné působnosti statutárního orgánu. Pokud bude v průběhu času nutné, aby pověřený zaměstnanec konal jiné pracovní úkoly, než kterými byl pověřen (přítom se ale stále bude jednat o obchodní vedení), bude nutné opět, má-li je konat jako zaměstnanec, jej formálně pověřit jejich výkonem. Pověření obchodním vedením zůstala pochopitelně dle ust. § 66d odst. 2 obchod- ního zákoníku nedotčena odpovědnost jednatelů za porušení povinností jednat s péčí řádného hospodáře, 1101 diskutabilní je však její rozsah. Odpovídají jednatelé též za veš- kerou škodu způsobenou jednáním zaměstnance pověřeného obchodním vedením nebo pouze za špatný výběr osoby, která bude pověřena obchodním vedením? 1102 V ja- kém režimu odpovídá sám jednatel/zaměstnanec? Ust. § 66d obchodního zákoníku zakotvilo možnost výkonu obchodního vedení v pracovněprávním vztahu. Využije-li společnost této možnosti a pověří jednatele výkonem obchodního vedení v pracov- něprávním vztahu a tento obchodní vedení skutečně koná v pracovněprávním vzta- hu, pak za porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, musí odpovídat v pracovněprávním režimu. Jinak by došlo k absurdní situaci, kdy sice ust. § 66d odst. 1 obchodního zákoníku umožňuje jednateli stát se zaměst- nancem pouze v mezeném rozsahu. 1098 Srov. Eliáš, K.: Hodnotový výklad zákona a inspirace ze starých textů, Bulletin advokacie, 2010, č. 9, s. 25 a násl. a Štenglová, I.: Ještě několik poznámek k zákonnému zastoupení obchodní společnosti či družstva členem statutárního orgánu, Obchodněprávní revue, 2009, č. 4, s. 102 a násl. I. Rada v této souvislosti trefně hovoří o „horní“ a „dolní“ hranici obchodního vedení; srov. Rada, I.: Souběh znovu a jinak, Právní rádce, 2009, č. 6, str. 4 a násl. 1099 K nejasným hranicím obchodního vedení srov. Černá, S.; Čech, P.: Kde jsou hranice obchodního vedení? Právní fórum, 2008, č. 11, s. 453 a násl. Dále též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 4. 2006, sp. zn. 5 Tdo 94/2006. 1100 Štenglová, I.: Ještě několik poznámek k zákonnému zastoupení obchodní společnosti či družstva členem statutárního orgánu, Obchodněprávní revue, 2009, č. 4, s. 102 a násl. 1101 Štenglová, I.: Ještě několik poznámek k zákonnému zastoupení obchodní společnosti či družstva členem statutárního orgánu, Obchodněprávní revue, 2009, č. 4, s. 102 a násl. 1102 Dle autora statutární orgán v takovém případě odpovídá za nedostatečnou odbornou péči při výběru osoby pověřené obchodním vedením, nikoliv však za chyby, jichž se dopustí náležitě vybraná pověřená osoba při výkonu své funkce. Jinak Bělina in Bělina/Drápal a kol. Zákoník práce, komentář, 3 vyd., C.H. Beck 2012, komentář k ust. § 4, výkladový bod IV i další autoři.

210