SLP 02 (2013)

S vyloučením/nevyloučením aplikace pracovněprávní úpravy odpovědnosti jednate- le/zaměstnance souvisí další speciální úprava obsažená v ust. § 66d odst. 3 obchodního zákoníku. Dle tohoto ustanovení musí být odměna jednatelů konajících práci v pra- covněprávním vztahu také schválena valnou hromadou (resp. jediným společníkem) stejně jako u standardní obchodněprávní smlouvy o výkonu funkce jednatele. Nabízí se otázka, jaká výše mzdy se uplatní v případě, že valná hromada, resp. společník žád- nou výši mzdy neschválí. Bylo by absurdní, aby se jednalo o minimální mzdu či nej- nižší úroveň zaručené mzdy, když uzavřením pracovní smlouvy a schválení/neschválení mzdy valnou hromadou, resp. jediným společníkem nemá dále vliv na to, že ve zbytku zůstává zachována obchodněprávní povaha vztahu jednatele ke společnosti. Pokud ne- bude mít jednatel schválen odměnu za obchodněprávní výkon funkce jednatele valnou hromadou, resp. jediným společníkem, samostatně nebo v rámci smlouvy o výkonu funkce jednatele, má stále nárok na obvyklou odměnu dle obchodního zákoníku. Speciální úprava rozhodování o výši odměny za výkon práce otevírá otázku, kdo rozhoduje v případě souvisejících institutů jako je náhrada mzdy či peněžité nebo nepeněžité benefity, které jsou spojené buď s výkonem práce, nebo pouze s existencí pracovněprávního vztahu k zaměstnavateli, o jejich přiznání/odejmutí? Logika speci- ální úpravy v ust. § 66d obchodního zákoníku velí rozhodování i o jejich poskytnutí svěřit valné hromadě, společníku. K současným výkladovým problémům tak přistu- pují další. Novela ust. § 66d obchodního zákoníku navíc umožňuje sjednat částečný souběh funkce jednatele a vedoucího zaměstnance až od 1.1.2012, a proto nelze ani dovozovat, že přijetí výše uvedené novely automaticky řeší problém nedovoleného sou- běhu funkcí, který nastal před tímto dnem. V následujících kapitolách budou nejprve osvětleny základní rozdíly obchodněprávního a pracovněprávního režimu jednatele a zaměstnance a následně načrtnuty možnosti řešení existujícího souběhu funkcí jed- natele zaměstnance. ͮ.ͭ Základní odlišnosti obchodněprávního a pracovněprávního režimu jednatele Právní vztah vyplývající z funkce jednatele je založen zvolením jednatele valnou hromadou (případě jmenováním jediným společníkem). Funkce jednatele pak zaniká obvykle vzdáním se této funkce ze strany jednatele anebo odvoláním jednatele val- nou hromadou, resp. rozhodnutím jediného společníka, které nemusí být zdůvodněno a nabývá obvykle účinnosti okamžikem přijetí tohoto rozhodnutí. Jednateli náleží ze- jména obchodní vedení společnosti. 1103 Standardně bývá mezi společností a jednatelem 1103 Vzhledem k tomu, že obchodní zákoník ani jiné právní předpisy nedávají příliš vodítko k tomu, co se rozumí obchodním vedením, musíme vycházet z judikatury, která např. obchodní vedení vymezila jako „řízení společnosti, tj. zejména organizování a řízení její podnikatelské činnosti, včetně rozhodování o podnikatelských záměrech“, anebo „organizace a řízení podniku, který náleží společnosti, řízení za- městnanců, rozhodování o provozních záležitostech, tj. např. zásobování, odbyt, reklama, vedení účet- nictví“. Viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 479/2003 ze dne 25. 8. 2004 a rozhod- nutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 5 Tdo 94/2006 ze dne 5. 4. 2006.

211