SLP 02 (2013)

se strany výslovně dohodly, že funkce jednatele je vykonávána bezplatně. V opačném případě by jednatel mohl požadovat vedle mzdy současně nárok na obvyklou odměnu za výkon funkce jednatele. Skončení dosavadního pracovního poměru a vypořádání vzájemných nároků by bylo v případě této alternativy třeba provést způsobem a z důvodů uvedených výše. Současně by došlo k odvolání či odstoupení jednatele z funkce. Následně by mohla být tato osoba, která by již neměla žádný vztah ke společnosti, pověřena určitou činností ve prospěch společnosti na základě písemné plné moci (tzn. tato osoba by vystupovala jako zmocněnec). Dle charakteru činnosti vykonávané na základě plné moci by pak vztah mezi společností a zmocněncem mohl být podřazen pod určitý smluvní typ, po- dle kterého by se řídila práva a povinnosti smluvních stran včetně případné odpověd- nosti zmocněnce za porušení jeho povinností (v úvahu by připadala zejména mandátní nebo příkazní smlouva). 1106 ͯ. Osoba konající duchovenskou činnost Důchovní není zaměstnancem, přesto jednou z nejčastěji judikovaných otázek, ne-li vůbec nejčastěji judikovanou otázkou, související s vnitrocírkevní autonomií, je soudní kontrola skončení služebního poměru osoby konající duchovenskou činnost. Právě v tomto případě se velmi ostře střetávají potenciální sociální práva duchovních jako státních příslušníků České republiky (jako je např. právo na spravedlivou mzdu či prá- vo na zabezpečení v případě neschopnosti pracovat) s vnitrocírkevní autonomií 1107 či právem na samosprávu 1108 té které církve či náboženské společnosti. Základní ústavněprávní normou upravující vnitřní autonomii církví a nábožen- ských společností je čl. 16 odst. 2 Listiny: „Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.“ 1109 Ve shodě s touto ústavní úpravou Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, v platném znění (dále „zákon o církvích a náboženských společnostech“) nepředepisuje na rozdíl od někte- rých zahraničních úprav pro výkon duchovenské činnosti formu pracovněprávního vztahu. 1110 Zákon o církvích a náboženských společnostech na základě judikatury Ústavního soudu konstatuje, že církve a náboženské společnosti ustanovují a odvolávají 1106 Je nutno ovšem zdůraznit, že udělovaná plná moc by nejspíš neměla mít povahu generální plné moci (tzn. plná moc by neměla představovat oprávnění zmocněnce činit za společnost veškeré úkony) a ani by jejím účelem nemělo být obcházet zákon o zaměstnanosti, dle kterého by společnost měla primárně zajišťovat svoji činnost prostřednictvím svých zaměstnanců. 1107 K tomu zejména nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 6/02, publikovaný pod č. 4/2003 Sb. 1108 Kříž, J.: Zákon o církvích a náboženských společnostech, komentář, Praha, C.H. Beck 2011, str. 60. 1109 Obdobně Ústava Slovenské republiky článku 24 odst. 3. 1110 To ostatně nečinil ani zákon č. 308/1991 Sb., byť tento předpis v (informativní) poznámce pod čarou k ust. § 7 odst. 1 na zákoník práce, jako na předpis upravující výkon duchovenské činnosti, odkazoval.

214