SLP 02 (2013)

své profesní činnosti. 1207 Dalším příkladem je německá definice pracovního poměru vnesená do IV. Knihy SGB čl. 3 bod 1 Zákona ze dne 19. 12. 1998. 1208 Německý zákonodárce použil k jejímu identifikování následující pravidlo: „regeläßig und im wesentlichem nur für einen Auftraggeber tätig sind.“ Což lze volně přeložit: pracoval pravidelně především pro jednoho zadavatele práce (více k samotné definici v kapitole Zahraniční příklady a zkušenosti). 1209 Kritérium výše příjmů je stále obsaženo v ust. § 12a odst. 1 bod 1 písm. b) Tarifvertragsgesetz 1210 při vymezení hospodářské závislos- ti osob podobných zaměstnanců (arbeitnehmerähnliche Personen). Jedná se o osoby, jež v rámci obchodní smlouvy nebo smlouvy o poskytování služeb vykonávají danou práci osobně, nevyužívají k jejímu výkonu v zásadě spolupracovníky a v průměru více než 50% jejich odměny za výdělečnou činnost jim náleží od jednoho klienta. 1211 Čl. 3 odst. 1 kanadského Labour Code vymezil závislého kontrahenta jako každou osobu, která, ať zaměstnaná na základě pracovní smlouvy či nikoliv, koná práci či poskytuje služby pro jiného na základě takových ujednání a podmínek, které ji staví do pozice ekonomické závislosti na této osobě a ukládají ji závazek plnit povinnosti ku prospěchu této jiné osoby. 1212 Na hospodářskou závislost lze, jak zdůrazňuje především italský a německý přístup, usuzovat z dlouhodobého a opakovaného výkonu určité činnosti pro jeden subjekt. 1213 Dle ust. § 12a odst. 1 bod 1 písm. b) Tarifvertragsgesetz se v případě nemožnosti zjištění průměru příjmů zohledňuje období posledních 6 měsíců, není-li v kolektivní smlouvě sjednáno jinak. Dle jihoafrické úpravy nastoupí právní domněnka existence pracovní- ho poměru, pokud pracovník prokáže, že v daném vztahu je přítomen alespoň jeden ze sedmi znaků pracovního poměru, těmito znaky jsou mimo jiné ekonomická závislost na zadavateli práci či skutečnost, že pracovník vykonával práci pro jinou osobu alespoň 1207 Srov. článek 11 španělského zákona ze dne 11. července 2007 o statusu osoby samostatně výdělečně činné činné (Ley 20/2007, de 11 de julio, del Estatuto del trabajo autónomo). 1208 Gesetz zur Korrektur in der Sozialversicherung und zur Sicherung der Arbeitnehmerrechte vom 19. Dezember 1998, Bundesgesetzblatt Teil I, Nr. 85 vom 28. Dezember 1998 (BGBl. I 1998 S. 3843). 1209 Ke shodnému francouzskému přístupu srov. Virassamy, G. J.: Les contrats de dependance, Paris LGDJ, 1986, str. 139 a násl. 1210 Tarifvertragsgesetz in der Fassung der Bekanntmachung vom 25. August 1969 (BGBl. I S. 1323), das zuletzt durch Artikel 88 des Gesetzes vom 8. Dezember 2010 (BGBl. I S. 1864) geändert worden ist. 1211 V plném znění: „ DieVorschriften dieses Gesetzes gelten entsprechend 1. für Personen, die wirtschaftlich abhän- gig und vergleichbar einem Arbeitnehmer sozial schutzbedürftig sind (arbeitnehmerähnliche Personen), wenn sie auf Grund von Dienst- oder Werkverträgen für andere Personen tätig sind, die geschuldeten Leistungen persönlich und im wesentlichen ohne Mitarbeit von Arbeitnehmern erbringen und a) überwiegend für eine Person tätig sind oder b) ihnen von einer Person im Durchschnitt mehr als die Hälfte des Entgelts zusteht, das ihnen für ihre Erwerbstätigkeit insgesamt zusteht; ist dies nicht voraussehbar, so sind für die Berechnung, soweit im Tarifvertrag nichts anderes vereinbart ist, jeweils die letzten sechs Monate, bei kürzerer Dauer der Tätigkeit dieser Zeitraum, maßgebend, …“

1212 K původní dikci cit. ustanovení viz kapitola Legislativní vymezení závislé práce. 1213 Srov. rozhodnutí Zemského soudu v Kolíně z 28. 6. 1989, BB 1989, str. 1760.

231