SLP 02 (2013)

40 hodin měsíčně po dobu třech měsíců. 1214 Portugalská úprava rovněž vedle ekono- mické závislosti (tentokrát však kumulativně) vyžaduje souvislé poskytování služeb po dobu více než 90 dní. 1215 Vedle výše příjmů plynoucího od jednoho subjektu rozeznávají zahraniční úpravy při určení hospodářské závislosti též další kritéria. V rámci britského testu ekonomické reality se posuzuje též forma odměňování, svoboda najmout si spolupracovníky, inves- tice do vlastního vybavení, zdroj hrazení náhrady za výpadek příjmu z důvodu nemoci či dovolené. Znakem naopak vylučujícím hospodářskou závislost a tedy postavení zaměstnance je status podnikatele. Nikoliv ovšem jeho formální registrace, 1216 ale skutečné poskytování služeb podnikatelským způsobem (např. 4. znak první německé definice v SGB IV.). 1217 Klíčovým znakem vylučujícím závislost dle testu ekonomické reality je poskytování slu- žeb více klientům. Tak v případu Hall v. Lorimer, kde pracovník poskytoval služby 20-ti a více společnostem a služby trvaly pouze jeden den, 1218 soud seznal jeho ekonomickou nezávislost. 1219 Nejde ovšem pouze o mnohost klientů a krátkodobost či specializaci při poskytování služeb. Podnikatel nutně podstupuje při své činnosti podnikatelské rizi- ko spojené s nabízením služeb jiným subjektům, např. marketingové náklady spojené s neúspěšnou nabídkou, riziko nevyužití disponibilních pracovních kapacit. K pokrytí potřeb více klientů musí obvykle podnikatel využít též vlastní zaměstnance, což 1220 francouzská judikatura považuje za jednoznačný znak samostatného poskytování slu- žeb. 1221 Český Nejvyšší správní soud zdůraznil kromě specializovanosti, krátkodobosti a nesoustavnosti též skutečnost, že výkon této činnosti je podmíněn faktory do značné míry nezávislými na vůli zadavatele (např. sezónní práce, práce závislé na počasí, práce podmíněné realizací jednorázově získané zakázky apod.). 1222 1214 Srov. ustanovení 200A jihoafrického Zákona o průmyslových vztazích (the Labour Relations Act) č. 66 z roku 1995 a ustanovení § 83A jihoafrického Zákona o základních podmínkách pracovního poměru (the Basic Conditions of Employment Act) č. 75 z roku 1997. 1215 Nogler, L.: The Concept of Subordination in European and Comparative Law, University of Trento, Italy, 2009, str. 52. 1216 Srov. rozsudek BAG ze dne 19. 11. 1997, sp. zn. 5 AZR 653/96. Thematic Report 2009, Characteristics of the employment Relationship, str. 23. 1217 Druhá německá definice (po úpravě v roce 1999) v rámci nově formulovaného čtvrtého znaku ukládala posoudit, zda jsou z dané činnosti seznatelné typické znaky podnikatelského jednání. 1218 Hall v. Lorimer (1994) ICR 218. 1219 Tak Hall v Lorimer (1992) 1 WLR 939. 1220 V roce 1999 byla definice přeformulována a byl též přidán další znak. První skupina znaků byla zpřes- něna tak, že osobou zaměstnanný zaměstnanec nepřesahuje pravidelně příjem 630DM. 1221 Francouzská judikatura formulovala dílčí negativní test nazvaný „participation dans l’entreprise autruΓ. V jeho rámci soud zjišťuje, zda sám pracovník nezaměstnává další osoby pro výkon zadané práce. 1222 Viz právní věta rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2004, č. j. 2 Asf 62/2004-70.

232