SLP 02 (2013)

ČÁST ČTVRTÁ: NELEGÁLNÍ PRÁCE

Nelegální prací není práce v nejobecnějším smyslu. 1223 Nelegální prací se dle plat- né úpravy rozumí jednak výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, jednak výkon práce (a to nikoliv pouze závislé) cizincem bez či v rozporu s vy- daným povolením k zaměstnání, zelenou kartou, modrou kartou nebo bez platného povolení k pobytu. 1224 Nelegální prací je tedy v prvním případě maskovaný výkon závislé práce zjednodušeně řečeno v šedé ekonomice neboli švarcsystém. 1225 V případě druhém se jedná o práci neohlášených cizinců. První situaci Nejvyšší správní soud označil za zneužití práva, kdy dochází k poru- šení principu rozumného uspořádání společenských vztahů. Podnikatel je takto zcela nedůvodně zvýhodněn na úkor ostatních členů společnosti tím, že zkracuje stát o da- ňové příjmy, jež by mohly být po právu redistribuovány ve prospěch ostatních členů společnosti, tj. působí v konečném důsledku ničím neodůvodněnou újmu každému členu společnosti. 1226 MOP i Komise podstatu disimulovaného pracovního poměru ( disguised employment relationship ) spatřují v zakrývání výkonu závislé práce (existence pracovního poměru) s cílem snížit či se zcela vyhnout jednak ochraně poskytované právem zaměstnancům (zejména MOP), 1227 jednak daňovým nákladům a odvodům do veřejnoprávních systémů sociálního pojištění. 1228 1223 Shodně NSS č.j. 4 Ads 177/2011-130. 1224 Administrativní ochrana domácího trhu práce je běžná po celém světě. Z blízkých právních řádů lze zmínit např. polskou úpravu (ustawa ze dnia 20 kwietnia 2004 r. o promocji zatrudnieniai instytucjach rynku pracy. Tekst jedn. Dz. U. z 2008 r. Nr. 69, poz. 415 z pózn. zm. Též del této úpravy potřebuje cizinec k výkonu práce na polském území povolení. Stejný přístup má též slovenský zákonodárce, který za nelegální práci označuje v ust. § 2 ods. 1 zákona č. 82/2005 Z. z. o nelegálnej práci a nelegálnom zamestnávaní, v platném znění výkon závislé práce ze strany státního příslušníka třetího státu pro práv- nickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele, pokud tento cizinec nemá povolení k přechodnému pobytu a povolení k zaměstnání, jsou-li tato povolení vyžadována. Za státního příslušníka třetího státu se považuje „štátny príslušník krajiny, ktorá nie je členským štátom Európskej únie, iným zmluvným štátom Dohody o Európskom hospodárskom priestore alebo Švajčiarskou konfederáciou, alebo osobou bez štátnej príslušnosti.“ 1225 K osudu průkopníka Miroslava Švarce srov. např. http://benesovsko.info/clanky/podnikatel-miroslav- -svarc-se-dnes-doziva-60-let (Cit.: 7. 8. 2012) nebo http://www.podnikatel.cz/clanky/navrat-svarcsys- temu-asi-nehrozi/ (Cit.: 7. 8. 2012). Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 3. 2006, č.j. 2 Afs 131/2005-49 švarcsystém pojmenoval jako situaci: „… kdy zaměstnavatel předstírá, že se svým zaměstnan- cem má vztah dvou osob samostatně výdělečně činných, zatímco zastírá skutečný stav – vztah závislé činnosti. “ 1226 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2009, cj. 7 Afs 72/2008-97 a dále též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2005, c.j. 1 Afs 107/2004-48. 1227 International Labour Conference, 95th Session, 2006, Report V(1) –The Employment Relationship, str. 12. 1228 The Commission Green Paper, Modernising labour law to meet the challenges of the 21st century, COM(2006) 708, str. 10 a 11.

233