SLP 02 (2013)

XXI. HISTORICKÝ EXKURZ K RECENTNÍMU VÝVOJI ZÁKAZU ŠVARCSYSTÉMU A NELEGÁLNÍ PRÁCE Právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu chráněné v čl. 26 Listiny je právem omezitelným. 1248 Se závislou prací přímo souvisí druh omezení, které vložil do ust. § 1 odst. 4 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti 1249 zákon č. 578/1991 Sb. o státním rozpočtu federace na rok 1992 a o změně daňových a některých dalších zá- konů. Tato novela stanovila, že právo občana na zaměstnání se zabezpečuje především jeho pracovním uplatněním v zaměstnání umožňujícím mu výkon práce v pracovním vztahu. Právnická nebo fyzická osoba byla povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstná- vala v pracovních vztazích podle zákoníku práce. Výjimka platila pro plnění běžných úkolů, které fyzická osoba zajišťovala sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí anebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů. Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti se pro tyto účely rozuměly zejména úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností při podnikání podle zvláštních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v za- řízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. 1250 Následný legislativní vývoj přinesl nejprve přesunutí úpravy zákazu švarcsystému z ust. § 1 odst. 4 do odst. 6 stejného ustanovení zákona o zaměstnanosti. Zákon č. 369/2000 Sb. výjimku z omezení zaměstnavatele (pokud jde o povinnost zajišťovat plnění běžných úkolů svými zaměstnanci) rozšířil též na franchizingové vztahy. Zákon o zaměstnanosti po této změně upřesnil, že jinou právnickou nebo fyzickou osobou se pro tyto účely rozuměla pouze osoba, jejíž předmět činnosti zahrnuje i činnosti, které má svými zaměstnanci v pracovních vztazích zajišťovat. Účelem této omezující úpravy byl zájem státu zabránit tzv. švarcsystému, tj. daňo- vým únikům a umělému snižování odvodů pojistného na nemocenské a důchodové pojištění do státního rozpočtu a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění do rozpo- čtů zdravotních pojišťoven. Nepřímo ovšem došlo též k zintenzivnění sociální ochrany zaměstnanců. Ústavní soud při posuzování ústavnosti této úpravy konstatoval, 1251 že tato úprava vznikala za odlišné sociální i ekonomické situace, kdy daňový a sociální 1248 Nález ÚS sp. zn. II. ÚS 304/98. Takovým omezením může být zákaz výkonu určité činnosti uložený soudem či správním orgánem. Srov. rozhodnutím ředitele Bezpečnostní informační služby, srov. nález pléna ÚS sp. zn. Pl. ÚS 11/2000, dále též např. nález sp. zn. II. ÚS 536/01. Nebo tzv. povinný po- díl (tj. povinnost zaměstnat určité množství osob se zdravotním postižením). K tomu srov. Usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 228/99. Srov. též rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. 6 A 85/97-18. 1249 Zákon o zaměstnanosti z roku 1991 v původní redakci zákaz švarcsystému neobsahoval. 1250 Srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 11. 2002, sp. zn.15 Ca 219/2000 či roz- hodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích 10 Ca 3/2003. 1251 Ústavní soud nerozhodl o návrhu stěžovatele na zrušení napadeného ustanovení pro jeho údajný rozpor s Listinou, neboť toto ustanovení pozbylo platnosti dříve, než ukončilo řízení. I když zastavil řízení, považoval za potřebné vyjádřit k této problematice svůj názor. Nález ÚS sp. zn. II. ÚS 304/98.

238