SLP 02 (2013)

ͯ.Ͱ Důvod pro zavedení sledovacích opatření Důvodem může být ochrana života a zdraví zaměstnavatele, zaměstnance, spoluza- městnanců a jiných osob, které se v kontrolovaném prostoru zdržují. Dalšími legitim- ními důvody jsou ochrana majetku zaměstnavatele, spoluzaměstnanců a jiných osob a kontrola pracovní výkonnosti zaměstnance. Nelze tedy souhlasit s názory, které právo kontrolovat přiznávají pouze zaměstnavateli vykonávajícímu činnost zvlášť nebezpeč- nou či mimořádně ohrožující (např. jaderná elektrárna atd.). Na základě stanoviska č. 8/2001, č. j. 5062/EN/Final, zpracovaného speciálním kolegiem expertů ustavených dle čl. 29 směrnice č. 95/46/ES lze kontrolní právo přiznat, při splnění dále uvedených podmínek každému zaměstnavateli. Důvod, pro který zaměstnavatel zahájí sledovací opatření, určuje a do značné míry limituje způsob provedení kontroly. Tomuto důvo- du musí být přizpůsobeny organizační a technické parametry použitých sledovacích zařízení. Nejvíce omezujícím je v tomto směru sledování pracovní výkonnosti zaměst- nance. V odborné literatuře se profilují názory na tzv. činnost v širším a užším smyslu. Praktické návody obecně aplikovatelné však zatím k tomuto podány nebyly. Ve světle názorů Komise a judikatury ESLP lze tyto důvody označit za interní dů- vody zaměstnavatele. Vedle těchto důvodů lze rozlišovat též důvody externí, jako např. národní bezpečnost. Tak např. bezpečnostní kontrola uchazečů o zaměstnání sama o sobě do práva na respektování soukromého a rodinného života nezasahuje, pokud nedojde ke zpracovávání též údajů o soukromém životě uchazeče. 154 ͯ.ͱ Rozsah sledovaných (zpracovávaných) údajů Rozsah sledovaných a zaznamenávaných informací je ovlivněn důvodem, pro který se sledovací opatření zavádějí. Vedle tohoto omezení je nutno zmínit, že některé údaje jsou z povahy věci z kontroly vyloučeny. Příkladem relevantním z hlediska existence pracovnělékařských služeb a úpravy jejich komunikace se zaměstnavatelem pacienta je ochrana zdravotních údajů. Respektování důvěrnosti zdravotních údajů je důležitým principem v právních systémech všech smluvních států Úmluvy, a to jednak pro re- spektování pocitu soukromí pacienta, jednak z důvodu zachování pacientovy důvěry v lékařskou profesi a zdravotnické služby vůbec. Bez takové ochrany by se lidé potřebu- jící lékařskou pomoc obávali odhalovat informace o osobním a intimním životě nebo by se vůbec mohli být vyhledat lékařskou pomoc. 155 Dalším příkladem je „úřední“ pohlaví u transsexuála. 156 Ze stávající judikatury evropských a českých soudů a rozhodnutí Úřadu pro ochra- nu osobních údajů vyplývá, že zaměstnavatel nesmí sledovat, monitorovat a zpraco- vávat obsah telefonické, e-mailové a listinné korespondence svých zaměstnanců. Bez dalšího lze sledovat počet došlých a odeslaných e-mailových zpráv, a to včetně adresy 154 Komise rozhodnutí Hilton v. Spojené království 1988, stížnost 12015/86, D.R. č. 57, str. 108-130. 155 ESLP rozsudek Szuluk v. Spojené království, § 48; dále Hurtado v. Švýcarsko 1994, A-280-A, názor Komise, § 79 a rozsudek Mouisel v. Francie, stížnost č. 67263/01, § 40, ECHR 2002-IX. 156 ESLP rozsudek B. v. Francie 1992, A-232-C.

38