SLP 02 (2013)

Dochází k vyčlenění práva zemského (šlechtického) jako práva, které od té doby platí jen pro třídy obyvatelstva nevyňaté (tj. pro držitele svobodných statků). 187 Vedle zemského práva se vyčleňují též práva zvláštní, platící pro jednotlivé stavy, jako jsou právo manské, dvorské, církevní, městské, viničné, horní, vesnické a vojen- ské. K městskému právu se řadí mimo jiné též památky cechovní. 188 Nejstarším statu- tem, který obsahuje též samosprávná ustanovení cechu, jsou statut pražských krejčů z roku 1238, zlatníků 1324 a pekařů z 1337. 189 Významným pramenem horního práva se stala kodifikace horního práva Václava II. z let 1300–1305, Ius regale montanorum (Právo horního regálu), která obsahovala např. předpisy o bezpečnosti práce, mzdě a zákazu sdružování dělníků. 190 Nájem lidské práce za peníze nebyl zpočátku u středoevropských národů obvyklým, protože potřebné práce byly konány buď výpomocí, nebo lidmi nesvobodnými (nevol- níky). 191 Pouze někteří z nejbohatších jednotlivců jako kníže a velmoži potřebovali pro svou oporu cizích sil. Jimi se stali družiníci nebo lidé, kteří se dali pod jejich ochranu (tzv. komendace). A právě v jejich právním poměru je nutno dle Saturníka hledat počátky služební smlouvy na našem území. 192 Nicméně přestože jisté normy pro úpra- vu družinného či komendačního poměru byly určitým inspiračním zdrojem pro nor- my regulující (pozdější) služební či pracovní poměr, nelze ani jeden z těchto poměrů považovat za mající pracovněprávní charakter v současném pojetí. 193 Jednalo se totiž o poměry zakládající osobní závislost družinníka nebo osoby, která se dala do ochrany, a nikoliv o poměr, který by postihoval pouze výkony těchto osob. Služební smlouvě byly též velmi vzdáleny dva další instituty, které lze v českém stře- dověkém právu dohledat, tzv. robotní léna a roboty. Do českých zemí proniklo lenní právo již ve století XI., častěji se však léna vyskytují od století XIII. Česká manství se vykazují značnou různorodostí lenního práva, např. karlštejnské lenní právo zna- lo tzv. léna robotní. Robotní manové (kteří nesměli být šlechtici) byli povinni držet stálou hlídku u horní brány hradu, zvonit třikrát denně k modlitbě a zametat hradní nádvoří (tedy konat práce čelednické). 194 Roboty jsou reálným břemenem, instituce římskému právu zcela neznámá. Počátky reálných břemen spočívají ve středověkých 187 Ke kodifikaci zemského práva došlo za krále Vladislava II, kdy z podnětu stavů bylo v roce 1500 vydáno zemské zřízení zvané Vladislavské. Srov. Schelleová, I.; Schelle, K.: Civilní kodexy 1811–1950–1964, MU v Brně, Doplněk, str. 7. 188 Cechovní zřízení se u nás vyvinula samostně. Srov. Kapras, J.: Právní dějiny zemí koruny české, díl II., Praha, Unie 1913, str. 169. 189 K povaze cechovního zřízení srov. Gindely, A.: O cechovním zřízení v Čechách od XVI. až do XVIII. století, Právník, XXIV., 1886, str. 14. 190 Srov. Malý, K. a kol.: Dějiny českého a československého, 4. vyd., Praha, Leges 2011, str. 111. 191 Srov. Saturník, T.: Přehled dějin soukromého práva ve střední Evropě, Praha, Všehrd 1945, str. 131. 192 Saturník, T.: Přehled dějin soukromého práva ve střední Evropě, Praha, Všehrd 1945, str. 131. 193 Obdobně Hácha, E.: Pracovní právo, str. 425. Odlišně Kadlecová, M. et al.: Dějiny českého soukromé- ho práva, Plzeň, Aleš Čeněk, 2007, str. 249. 194 Srov. Saturník, T.: Přehled dějin soukromého práva ve střední Evropě, Praha, Všehrd 1945, str. 81.

45