SLP 05 (2013)
doporučení a hodnotících zpráv mezinárodních institucí, lze se i setkat s mechanismy, kdy jednotlivci sami mohou iniciovat řízení na mezinárodní úrovni. 54 Patrně nejdokonalejší systém je zřízen v rámci Rada Evropy při ochraně lidských práv chráněných Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950. Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva mohou vést až ke změně vnitrostátních právních předpisů, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí, které podle Evropského soudu pro lidská porušilo právo chráněné touto úmluvou. Při zkoumání zpětného působení mezinárodního standardu lidských práv nám nepů jde o situace, kdy mezinárodní instituce vynucují plnění mezinárodněprávních závazků států, neboť jde o logický důsledek existence mezinárodního práva. Namísto toho se zde pokusím zaměřit na situace, kdy mezinárodněprávní standard lidských práv ovlivňuje přímo vnitrostátní právo, aniž by tento účinek vyplýval z předchozích mezinárodně právních závazků státu. Postupně zmíním prosazování mezinárodními soudy aplikovaných doktrín i v říze ních před vnitrostátními soudy. Dále uvedu poněkud problematickou snahu o rozší ření působnosti nadstátního práva Evropské unie nad rámec svěřený smluvními státy z důvodu tvrzené ochrany lidských práv. Konečně k působení mezinárodního standar du lidských práv můžeme počítat i nepřímý politický tlak v případech, kdy jednotlivé státy tento standard poruší. První z příkladů se dotýká aplikovatelnosti doktrín Evropského soudu pro lidská práva ve vnitrostátních právních řádech států Rady Evropy. Situaci lze ilustrovat na diskuzích o aplikaci principu proporcionality ve sporech týkajících se lidských práv ve Spojeném království. Tradičně totiž byla v tomto právním systému doktrína proporcionality brit skými soudy i právní vědou v čistě vnitrostátních sporech odmítnuta, neboť jako velmi přísný model přezkumu odporovala tradici suverenity britského parlamentu. 55 V po sledních letech se však již nezdá udržitelné, aby britské soudy aplikovaly na obdobné spory dvojí standard s rozdílnou intenzitou přezkumu, podle toho, zda řízení obsahuje evropský prvek, anebo nikoliv. 56 54 Jakkoliv v otázce judicializace mezinárodního práva nelze souhlasit s tím, že by soudní řešení převažovalo ve všech oblastech mezinárodních sporů – k tomu srov. vlastní analýzu fenoménu judicializace meziná rodního práva z pera J. Malíře: MALÍŘ, J.: Judicialization of International Relations: Do International Courts Matter? The Lawyer Quarterly . č. 3, 2013. Ostatně i výše v kapitole 2.1 zmíněný příklad přezkumu sankčních mechanismů Rady bezpečnosti OSN před orgány této mezinárodní organizace dosud nelze charakterizovat jako soudní řízení, jakkoliv existuje tlak na to, aby se celý proces přiblížil soudnímu přezkumu. 55 Britské soudy přezkoumávaly tradičně racionalitu rozhodnutí správního orgánu, nikoliv striktní přimě řenost. V podrobnostech srov. ONDŘEJEK, P.: Princip proporcionality a jeho role při interpretaci základ ních práv a svobod . Praha: Leges, 2012, str. 181 a násl. komentující precedens v této oblasti: Associated Provincial Picture Houses Ltd. v. Wednesbury Corp. (1948) 1 KB 223. 56 CRAIG, P.: Unreasonableness and Proportionality in UK Law, In: ELLIS, E. (ed.): The Principle of Proportionality in the Laws of Europe . Oxford: Hart Publishing, 1999, str. 105. Evropský prvek se může
17
Made with FlippingBook Digital Publishing Software