SLP 07 (2014)

Na první pohled umožňují důvody Úmluvy ochranu dětem z důvodů shodných s ostatními – dospělými – uprchlíky, tedy pro jejich rasu, národnost, náboženství. 15 I děti mohou projevovat politické názory úměrně svému věku, zejména pak ty starší. Politické názory mohou být důvodem poskytnutí ochrany bez větších právních nejas- ností, existují ale další důvody, pro které jsou děti nucené opustit své domovy. Některé z těchto důvodů byly výkladem seznány jako důvody, jež naplňují definici uprchlíka. Výkladem proto, že s nimi původně Úmluva nepočítala – a ani počítat nemohla, neboť se jedná o nové jevy, resp. nově právem lidských práv řešené jevy. Může jít o dětské vojáky, o v ozbrojeném konfliktu znásilněná děvčátka (zde mohou být objektem pro- následování ženy jakéhokoli věku, ba i muži a chlapci), o otázku ženské obřízky (pro- váděné obvykle v dětském věku), o nucená manželství (opět často v dětském věku), o homosexuální orientaci. Tyto specifické důvody bývají řazeny pod pojem společenská vrstva. Proč pod tento pojem? Slova „společenská vrstva“ nemají – stejně jako ostatní důvody – Úmluvou definovaný konkrétní obsah. Státy jej interpretují různě, 16 a to především s ohle- dem na své další smluvní závazky 17 či svou „hodnotovou a teleologickou orientaci“. 18 Typickým příkladem je osoba s odlišnou sexuální orientací, u níž záleží poskytnutí ochrany ze strany státu na tom, jak tento stát, resp. společnost, akceptuje LGBTI osoby a respektuje jejich případnou odlišnost. Pokud jde o stát, který sám tyto osoby penalizuje, pak jim neposkytne ochranu. V průběhu desetiletí byly stanoveny určité přístupy k výkladu daného pojmu, které obvykle uplatňují státy, resp. v zemích, kde je 15 Pro podrobnější analýzu srov. zejménaGOODWIN-GILL, G. S.,MCADAM, J.: The Refugee in International Law. 3rd ed. Oxford: Oxford University Press, 2007; GRAHL-MADSEN, A.: The Status of Refugees in International Law. Vol. I , Refugee Character. Leiden: A.W. Sijthoff, 1966; GRAHL-MADSEN, A.: The Status of Refugees in International Law. Vol. II, Asylum, Entry and Sojourn . Leiden: Sijthoff, 1972; HATHAWAY, J. C.: The Law of Refugee Status . Toronto: Butterworths, 1991; HATHAWAY, J. C.: The Rights of Refugees under International Law. Cambridge: Cambridge University Press, 2005. 16 Při zkoumání významu daného pojmu lze aplikovat výkladová pravidla Vídeňské úmluvy o smluv- ním právu, což ale státy až na výjimky (např. rozsudek Sněmovny lordů ve věci Yasin Sepet and Erdem Bulbul v Secretary of State for the Home Department z 11. 5. 2001) nečiní. Více k otázce interpretace srov. HONUSKOVÁ, V.: Definice uprchlíka a její výklad a aplikace v současném mezinárodním právu . Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2011. 17 Jde především o závazky plynoucí z široce přijímaných lidskoprávních smluv. Mezi jinými sem můžeme řadit Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966 (publ. pod č. 120/1976 Sb), jehož stranami je k červenci roku 2014 celkem 168 států světového společenství států, Úmluvu o od- stranění všech forem rasové diskriminace z roku 1965 (publ. pod č. 95/1974 Sb.), jejímiž stranami je k červenci roku 2014 celkem 177 států světového společenství států, Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979 (publ. pod č. 62/1987 Sb.), jejími stranami je k červenci roku 2014 celkem 188 států světového společenství států, anebo již zmíněnou Úmluvu o právech dítěte z roku 1989. Státy jsou ale vázány řadou dalších smluv, které jim ukládají odlišný rozsah povinnosti, a kategorie osob či míra, ve které jim poskytují práva či výhody, nemusejí být totožné. 18 Srov. HOLLÄNDER, P.: Ústavněprávní argumentace: ohlédnutí po deseti letech Ústavního soudu . Praha: Linde, 2003, s. 10.

242