SLP 09 (2015)

vyšetřovací orgán pro vyhodnocování nacistických zločinů a přípravu žalobních spisů, který měl v době svého vrcholu více jak 100 pracovníků, 59 v Rakousku bylo pro tuto agendu do zvláštního útvaru při rakouském Spolkovém ministerstvu vnitra zařazeno pouze šest specialistů. ͺ. Obecná východiska stíhání nacistických zločinů podle mezinárodního práva po druhé světové válce v Izraeli Izrael po nabytí plné státní svrchovanosti v roce 1948 přijal do svého právního řádu ve vztahu k nacistickým zločinům speciální zákonnou úpravu. Tou byl zákon o potres- tání nacistů a nacistických kolaborantů z roku 1950 (dále jen „ZPNNK“), 60 který je tak možno považovat za patrně první případ zcela vědomé implementace zásad me- zinárodního trestního práva do národního právního řádu státu pro účely tuzemských soudních procesů. 61 Ačkoliv v době přijímání tohoto zákona se zřejmě nedalo příliš realisticky uvažovat o tom, že by se před izraelský soud podařilo předvést některého z předních nacistic- kých zločinců a zákon tak v praxi mohl sloužit spíše pro postih Židů, kteří v době dru- hé světové války s nacisty v různých formách a z různých důvodů spolupracovali, 62 stal on Trial: Historical Perspectives on the Politics of Prosecuting War Crimes . Lincoln/London: Holocaust Memorial Museum, 2008. ISBN 978-0803210844, s. 239, proběhlo ještě 35 řízení; podobný údaj (35 procesů, 49 obžalovaných, 20 pravomocně odsouzených) se uvádí v nejnovější práci KURETSIDIS- HAIDER, Claudia. NS-Verbrechen vor österreichischen und bundesdeutschen Gerichten: Eine bilanzie- rende Betrachtung. In ALBRICH, Thomas, GARSCHA, Winfried R., POLASCHEK, Martin F. (eds.). Holocaust und Kriegsverbrechen vor Gericht. Der Fall Österreich . Innsbruck, Wien, Bozen: Studien Verlag Ges. m. b. H., 2006. ISBN 978-3706542586, s. 346. Dle Disertační práce WISINGER, Marion. Über den Umgang der östarreichischen Justiz mit nationalsozialistischen Gewaltverbrechen. Wien: Universität Wien, 1991, s. 65-67, bylo řízení mezi lety 1955-1975 ještě 46 (s 21 odsouzenými); dle publikace vydané rakouským Spolkovým ministerstvem spravedlnosti Volksgerichtsbarkeit und Verfolgung von nationalso- zialististischen Gewaltverbrechen in Österreich 1945-1972. Wien: Bundesministerium für Justiz, 1977, s. 167, bylo vedeno soudní řízení (pouze do roku 1972) se 46 osobami, z nichž trest byl uložen 18ti osobám. 59 Centrála zemských justičních správ pro pronásledování národněsocialistických zločinů / Zentrale Stelle der Landesjustitzverwaltungen zur Verfolgung nationalsozialistischer Gewaltverbrechen / se sídlem v Ludwigsburgu. 60 Zákon o potrestání nacistů a nacistických kolaborantů / Nazis and Nazi Collaborators Punishment Law / (5710-1950) ze dne 1. srpna 1950, Sefer Ha-Hukkim č. 57. 61 Tímto je míněna implementace zásad a hmotněprávních ustanovení Charty MVT, rozsudku MVT i Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia / Convention on the Prevention and Punishment of the Crime of Genocide / ze dne 9. prosince 1948. Již dříve je však možno se setkat např. s vojenskými manuály a zákoníky, které se zabývaly i porušeními pravidel válečného práva. Dalším případem byl i shora disku- tovaný KVG v Rakousku, který byl přijat ještě před Chartou MVT. 62 Srov. např. rozsudek Okresního soudu v Tel Avivu ze dne 4. ledna 1952 v trestní věci proti Ezekielovi Enigsterovi, který byl odsouzen k trestu smrti (později změněn milostí prezidenta na trest odnětí svo- body v trvání dvou let). Attorney General v. Enigster (Cr. C 9/51), Pesakim Mehoziim (1951-1952) 152. Dílčí reprint rozsudku In: CASSESSE, Antonio, ACQUAVIVA, Guido, FAN, Mary, WHITING, Alex. International Criminal Law, Cases & Commentary . Oxford/New York: Oxford University Press, 2011. ISBN

198